V zadních prostorách prostějovské galerie Špalíček, kde kdysi býval byt rodiny posledního prostějovského rabína Ludvíka Schapa, byla od července letošního roku k vidění panelová výstava o životě prostějovské židovské komunity, některých rabínech, prostějovských židovských hřbitovech, synagogách a modlitebnách. Kvůli epidemiologické situaci se však zhruba od poloviny říjny do galerie návštěvníci nedostali. Výstava oficiálně končí dnes (29. 11. 2020), byť pro návštěvníky skončila bohužel už v říjnu. A tak se alespoň společně ohlédněme za tím, co bylo spatřit.
Kromě zmíněných panelů to byly trojrozměrné předměty zapůjčené z loštické synagogy a z Muzea Komenského v Přerově. Jedním z předmětů z Loštic je i rozetové vitrážové okno z olomoucké synagogy vypálené v březnu 1939. Jaký vůbec je příběh tohoto zachráněného vitrážového okna? Posuďte sami, jak v mnohém příznačný tento příběh je:
Votivní vitrážová okna z olomoucké synagogy
Votivní okna do olomoucké synagogy, vystavěné v maursko-byzantském stylu dle projektu vídeňského architekta Jakoba Gartnera na tehdejším náměstí Marie Terezie (dnešním Palachově náměstí) v Olomouci a slavnostně otevřené 11. dubna 1897, zhotovila firma „Umělecké malířství a malba skla Karel Meltzer“ ze Skalice u České Lípy.
Z těchto oken se dochovalo pouze šest votivních vitrážových oken o rozměrech 222 x 72.5 cm, upomínajících na tehdejší představitele olomoucké židovské obce, Moritze Grosse, Daniela Dawida Grosse, Marcuse a Netty Zweigovi, Theresii Sonnenscheinovou, rabína Dr. Bertholda Oppenheima a jeho ženu Marii, rozenou Friedovou, a dále pak dvě okénka ve tvaru okvětního lístku z jednoho z rozetových oken.
Z movitých synagogálních předmětů, které si mohla olomoucká židovská obec po demolici synagogy ponechat, se dochovalo deset řad dřevěných lavic s vyřezávaným románským dekorem, vyrobených v roce 1897 vídeňskou firmou Franze Auspitze, a opatřených čísly, které vyrobila vídeňská firma Aloise Winklera. Olomoucké synagogální lavice byly v prosinci 1939 olomouckou židovskou obcí prodány a umístěny ve farním kostele sv. Jana Křtitele v Olšanech u Prostějova.
Šest votivních vitrážových oken a tři řady synagogálních lavic jsou k vidění v synagoze v Lošticích. Sedm řad synagogálních lavic se nachází v synagoze v Krnově. Jedno okénko ve tvaru okvětního lístku je dlouhodobě vystaveno v synagoze v Úsově, druhé pak v Centru judaistických studií v Olomouci.
V ranních hodinách 16. března 1939 byla úmyslně založeným požárem poškozena kupole olomoucké synagogy a část jejího vnitřního zařízení. Olomoucké židovské obci bylo krátce poté nařízeno odstranit vzniklé škody. V září a říjnu 1939 však proběhla jednání předsedy olomoucké židovské obce Ludvíka Meissnera s úředníky pobočky olomouckého gestapa, na nichž bylo židovské obci nařízeno, že do konce prosince 1939 musí být „ staticky narušená“ synagoga zbořena, přičemž musí židovská obec postoupit městu Olomouc darem nejen stavební místo po synagoze, ale i přilehlou správní a rabínskou budovu, a to jako „odškodné“ za zbourání synagogy na městské náklady. Bourání olomoucké synagogy bylo svěřeno firmě olomouckého architekta a stavitele Heinricha Schmidta. Při demolici, probíhající od začátku listopadu 1939 do března 1940, byla do dnešní doby dochovaná votivní okna za nejasných okolností pietně sejmuta z budovy synagogy, následně byla odvezena jedním z povozníků a uschována ve stodole na olomouckém předměstí. Syn tohoto nejmenovaného povozníka nabídl v roce 1990 vitráže Židovské obci Olomouc a požadoval za jejich „záchranu“ nepřijatelné několikamilionové odškodné. V roce 2004 se členové Nadace Respekt a tolerance zapojili do složitého procesu získání votivních oken. V roce 2006 se jim podařilo uzavřít s „držitelem“ votivních oken dohodu o prodeji za cenu v řádu několika set tisíc korun. Od roku 2008 je majitelem votivních oken Nadace Respekt a tolerance, a to se souhlasem Židovské obce Olomouc, který byl podmíněn požadavkem, aby byla okna zapsána jako kulturní památka do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky. Po odborném restaurování, na které přispěl Nadační fond obětem holocaustu, bylo všech šest votivních vitrážových oken instalováno v interiéru synagogy v Lošticích.
Jedno z votivních vitrážových oken nese věnování olomouckého rabína Bertholda Oppenheima a jeho první ženy Marie. Rabín Oppenheim se podílel na přípravách a výstavbě olomoucké synagogy. V roce 1897 ji slavnostně vysvětil a sloužil v ní až do konce srpna 1939. Rabín Oppenheim působil od roku 1920 také jako rabín v Lošticích. V roce 1942 byl i se svou druhou manželkou deportován do Terezína a později do Treblinky, kde byli oba zavražděni.
Zničení synagogy znamenalo nejen fyzickou a finanční ztrátu, ale také destrukci židovské komunity v Olomouci. Během holocaustu zahynulo více než 3 000 židovských mužů, žen a dětí z Olomouce a okolí. Po válce byla Židovská obec Olomouc obnovena a je nyní třetí největší v České Republice.
V dnešních dnech probíhají přípravy na vytvoření památníku ve formě bronzového modelu synagogy o rozměrech 100 x 60 x 90 centimetrů, který bude umístěn na Palachově náměstí v příštím roce.
Luděk Štipl, Nadace Respekt a tolerance
Miroslav Papoušek, Olomouc