Příběh prostějovské synagogy Beth´ha – Midrasch

současný stav někdejší synagogy

„1. ledna 1970 byl objekt pravoslavného kostela sv. Jiří předán prostějovskému muzeu k rozšíření provozních prostor a k výstavám jako galerie,“ čteme v  letopisech dějin města Prostějova. Od této události uplyne 1. 1. 2020 padesát let. Jaký však byl příběh této památky, původně synagogy Beth´ha – Midrasch ?     

Přírůstek židovského obyvatelstva na počátku 19. století vedl k nutnosti pořídit si ještě jednu synagogu. Stala se jí synagoga Beth´ha – Midrasch. Původně zde byla studovna Talmudu zdejší židovské školy a dům byl také obecním domem. Místní mu dali název židovská radnice. Někdy byla uváděna jako pomocná či menší synagoga, dokonce i jako synagoga Ehrenstammova. Podle některých badatelů byl prostějovský továrník a učenec, znalec Tóry a Talmudu Veith Ehrenstamm jejím donátorem, což ale není doloženo žádným historickým pramenem ani jeho závětí ( + 15. 10. 1827).

Kolem roku 1836 byla část domu  č. 33 nacházející se mezi starou synagogou a židovskou školou, při průchozí uličce později zvané Ehrenstammově, nyní Demelova, přestavěna v synagogu. Řadová budova obdélného půdorysu, se zvýšeným 2. poschodím, krytá sedlovou střechou a ukončená věžičkou byla postavena v empírovém stylu. Pyšnila se pískovcovými, zdobenými portály, kamenným ostěním, rizality nad vchody ukončenými trojúhelníkovými štíty, vysokými obdélnými okny modlitebny s půlkruhově zaklenutými nadsvětlíky, trojúhelníkovým štítem ukončujícím fasádu a dřevěnými výplňovými dveřmi.

Z východní strany měla budova dva vchody. Pravý vchod, který je stále na fasádě rozeznatelný, vedl dříve do přízemí. Nyní je vchod zaslepen, resp. osazen oknem. Levý (hlavní) vchod vedl k dvouramennému schodišti směřujícímu do prostoru sálu. Vchod z jižní boční strany vedl do přízemí, kde se nacházel byt.

Interiér staré synagogy v dnešní Demelově ulici. Publikováno se souhlasem Židovského muzea Praha

Sál modlitebny má obdélníkový tvar o rozměrech 5,8 x 15,1 m a výšce 5, 9 m. Svatostánek (aron ha-kodeš) byl umístěn uprostřed delší východní strany směrem do ulice. Před ním stálo řečniště (almemor, bima). Lavice byly seřazeny čelem k východu.

Z podesty prvního patra vedlo užší schodiště do ženské galerie. Měla podobu dřevěného balkonu a nacházela se při západní straně synagogy.

Uvedený objekt sloužil jako studovna Talmudu, náboženská učebna a ortodoxní modlitebna. V roce 1939 se zde konaly poslední obřady. V roce 1942 byl objekt nacisty uzavřen a vnitřní zařízení bylo zdemolováno.

V roce 1951 Židovská náboženská obec budovu prodala pravoslavné církvi, která ji adaptovala na kostel sv. Jiří (z původní vzkvétající a početné židovské komunity zbylo nebo se do Prostějova vrátilo po válce a holocaustu pouze pár desítek přeživších. Synagoga tak fakticky už neměla komu „sloužit“, židovská náboženská obec ji proto, stejně jako sousední novou synagogu, prodala. Sousední synagoga byla přestavěna a dodnes funguje jako Husův sbor).

V hlavním sále někdejší Beth´ha – Midrasch byla změněna orientace. Vyvýšené pódium s oltářem se ocitlo na severní straně. Střešní věžička byla nahrazena cibulovou bání s pravoslavným křížem. Obřady pravoslavné církve zde probíhaly v letech 1954–1964. 1. 7. 1966 byl provoz  objektu ukončen.

O budovu projevilo zájem Muzeum Prostějovska v Prostějově. V roce 1969 nechalo vypracovat projekt adaptace na obrazovou galerii. Opravy a rekonstrukce probíhaly v letech 1969–1970. V roce 1971 byla galerie otevřena. Střešní báň byla zcela odstraněna. V přízemí se nacházely konzervátorské dílny muzea a v 1. patře byl výstavní sál galerie. Návštěvníci zde mohli zhlédnout například výstavy malířů Josefa Lady, Alžběty Zelené, sklářského výtvarníka Bohumila Sekaniny, ale také expozici z dějin dělnického hnutí a komunistické strany Československa na Prostějovsku… Koncem osmdesátých let 20. století byla budova z důvodu statické poruchy uzavřena.

Muzeum Prostějovska v Prostějově po roce 1989 zvažovalo další využití budovy. Přišlo s plánem na rekonstrukci objektu a na umístění depozitářů a obrazové galerie.

V roce 1994 však objekt získala v restituci pravoslavná církev. Od roku 2001 zde obnovila modlitby a zároveň se snažila provést základní opravy, aby zabránila pádu budovy. Byla také opravena elektroinstalace. V roce 2013 zahájila církev rekonstrukci budovy. Byla staticky zabezpečena ocelovými lany. Z důvodu úbytku věřících a vysokých finančních nákladů na opravy zvažovala církev prodej objektu. K tomu nakonec došlo v roce 2018.

Kulturní památka však chátrá dál a je téměř v havarijním stavu.  Její rekonstrukcí by mohl vzniknout příběh s dobrým koncem s přínosem pro poznání naší minulosti a byl by to i příběh ochrany našeho kulturního dědictví. Jedná se totiž o cennou empírovou památku podávající doklad o rozmachu prostějovských Židů od konce 18. století. Patří také k našim asi devíti zachovaným empírovým synagogám, mezi nimi je například Batelov, Březnice, Ivančice, Praha-Uhříněves.

Synagoga Beth´ha – Midrasch v Demelově ulici č.p. 33, č. orientační 2  na k. ú. Prostějova je od 12. 11. 1998 kulturní památkou zapsanou v seznamu nemovitých kulturních památek pod číslem 49808/7-8805. Hebrejské označení  Beth´ha – Midrasch  znamená dům bádání, dům studia, dům učení.

Hana Bartková, členka spolku Hanácký Jeruzalém