Před sto osmdesáti lety zemřel Chatam Sofer, vážený učenec a uznávaná autorita, učitel a vykladač Tóry. Působil také na prostějovské ješivě

3. října 1839 umírá v Bratislavě (tehdejším Prešpurku) rabín Chatam Sofer označovaný za největšího náboženského učence 19. století i za zázračného a posledního velkého rabína. Chatam Sofer byl vlastním jménem Moše Schreiber, což znamená písař, v hebrejštině sofer. Jméno Chatam (hebrejsky pečeť) je zároveň akronymem (zkratkou) jeho hlavního díla Chiduše Torah Moše.

Narodil se 24. září 1762 ve Frankfurtu nad Mohanem v rodině krejčího. Byl geniálním dítětem. Už v pěti letech recitoval Tóru, v devíti letech zvládal učivo a ve třinácti letech už přednášel na veřejnosti.

Studoval na ješivě v Mainze. Jeho učitelem byl rabín Nathan Adler, s nímž pobyl tři roky v Boskovicích. Po jeho odchodu do Prahy doporučil v roce 1785 Chatamovi Prostějov, aby zde mohl rozvíjet své nadání a pedagogické schopnosti. V Prostějově poznal svoji ženu, dceru rabína Moše Jerwitze, vdovu Sáru. Protože neměl na Moravě domovské právo, musel sňatek uzavřít v Senici. Zde pobývali půl roku a potom se vrátili do Prostějova. V Prostějově založil Chatam Sofer ješivu a učil na ní do roku 1794. Dále působil jako rabín ve Strážnici a v rakouském Mattersdorfu.  Z moravského období se nám dochovalo málo písemných dokladů o jeho pobytu. Jedinou zmínkou je záznam o přijetí Chatama do pohřebního bratrstva v Prostějově. V Londýně existuje ketuba (svatební smlouva) ze Strážnice a na ní je jeho podpis.

13. října 1806 začal působit v Bratislavě. Přijal nabídku bratislavské židovské obce a stal se jejím hlavním rabínem. Působil zde třiatřicet let. V Bratislavě založil ješivu, která se stala centrem židovského vzdělávání. Zde vychoval přes sto dvacet žáků. Najdeme mezi nimi rabíny působící v našich zemích, v zemích západní a střední Evropy. Za všechny můžeme uvést například Šimona Sidona a Joachima Pollaka.

V roce 1812 mu zemřela manželka Sára. Manželství bylo bezdětné. Chatam Sofer byl potom ještě ženatý ještě dvakrát (druhá manželka – Sára, dcera rabína Akivy Egera z Poznaně a třetí manželka byla vdova po učenci Cvi Hirsch Hellerovi).   

Byl také hlavním soudcem rabínského soudu. Byl respektovanou autoritou halachy (židovského práva). Jeho rady respektovali nejen evropští Židé.

Chatam Sofer byl stoupencem tradičního judaismu a z této pozice vystupoval proti reformám a haskale. Svoje názory shrnul do hesla: „Všechno, co je nové, Tóra zakazuje.“ Novinkám se bránil. Říkal, že se přizpůsobí (patřily mezi ně například návštěvy nežidovských škol, vykonávání řemesel). Odmítal asimilaci židů.  Byl prvním iniciátorem zakládání židovských obcí v Palestině. Můžeme jej označit za „pionýra sionismu“.

Jeho dílo zahrnuje spisy náboženské: Chiduše Torah Moše (komentáře Tóry), Chiduše Chatam Sofer al Ha Šas (komentáře Talmudu). Z dalších děl můžeme uvést Širat Moše (Mošeho píseň – poezie inspirovaná hlavně židovskými svátky) a Sefer Hazikaron (Pamětní kniha), Še elot Vetešuvot Ha-Chatam Sofer (pět svazků responz tj. dobrozdání, odborných vyjádření ve sporných otázkách náboženského práva). Celkem napsal 90 obsáhlých prací, mezi nimi dobrozdání, dopisy, náboženské písně a exegezy (kritické zhodnocení náboženských textů).

Chatam Sofer zemřel 3. října 1839 po těžké nemoci v Bratislavě. Pohřeb měl 4. října 1839 za účasti stovek žáků a celé bratislavské židovské obce. Studenti mu zhotovili rakev z desek jeho přednáškové katedry. 

Jeho hrob se nachází v mauzoleu Chatama Sofera otevřeném v červenci 2002. Nachází se v prostoru nejstaršího židovského hřbitova založeného v 17. století a zničeného v roce 1942 v důsledku stavby tunelu. Na původním místě tehdy nechali skupinu třiadvaceti hrobů bratislavských učenců a překryli je betonovým stropem. Od roku 1982 nad hroby vedla tramvajová trať. Bratislavská židovská obec nechala tyto prostory rekonstruovat. Vznikl zde Památník Chatama Sofera (autor návrhu architekt Martin Kvasnica). Mauzoleum je poutním místem Židů a po jeruzalémské Zdi nářků představuje druhou nejvýznamnější svatyní ortodoxního židovství.

Hana Bartková

Daniel Polakovič

„Nejtěžší je přijmout svoje vlastní utrpení.“

                                                                            Chatam Sofer

zdroje:

webové stránky Památníku Chatama Sofera v Bratislavě.

Přednáška Daniela Polakoviče (Židovské muzeum Praha) pronesená 14. 4. 2019 na starém židovském hřbitově v Prostějově (písemný záznam, archiv autorky).

fotografie:

Wikipedie

Web památníku Chatama Sofera, Bratislava, nábřeží Ludvíka Svobody 24

Odkaz na článek o Chatamu Soferovi na slovenském serveru