
Adolf Beer se narodil 27. února 1831 v německé židovské rodině v Prostějově. Zde absolvoval pouze nižší vzdělání. Gymnázium studoval v Pešti a Prešpurku. V mládí jej výrazně ovlivnil významný prostějovský lékař a přední činitel židovské náboženské obce Gideon Brecher a mimořádně vzdělaný a později výrazně literárně činný rabín Hirsch Baer Fassel.
Po maturitě studoval na univerzitách v Praze, Berlíně, Heidelbergu a Vídni a připravoval se na politickou kariéru. Překážkou mu byl jeho židovský původ, a proto se vzdal židovské víry.
Po dosažení doktorátu v roce 1853 působil jako učitel na středních školách v Černovicích (nyní Ukrajina), Praze a Vídni. Později se stal docentem historie na právnické fakultě ve Velkém Varadínu (nyní Rumunsko). V letech 1858–1868 byl profesorem historie a ředitelem Obchodní akademie ve Vídni. V roce 1868 byl jmenován řádným profesorem rakouských a obecných dějin na vídeňské technice.
Od ledna 1869 působil jako dvorní rada ministerstva kultu a vyučování. Zde se podílel na reformě zákona o obecních školách
(z roku 1869) a také vypracoval vyučovací plány rakouských reálek.
Po odchodu ministra Leopolda Hasnera roku 1870 opustil státní službu a angažoval se ve straně rakouských liberálů. V roce 1873 byl zvolen poslancem říšské rady za obvod Šumperk, Uničov, Šternberk, Staré Město, Rýmařov, Zábřeh a Štíty. Poslanecký mandát obhájil také ve volbách v letech 1879, 1885 a 1891.
V parlamentu se věnoval především školským a hospodářským otázkám a pracoval v rozpočtových výborech (město Šumperk mu za jeho práci udělilo 8. 11. 1895 čestné občanství).
Jako politik byl konzervativní, spoléhal na rozum a ne na city. Jeho brilantní projevy založené na hlubokých znalostech ekonomických, školských a finančních problémů mu přinesly respekt a uznání kolegů i oponentů. Byl přijatelný pro liberály i konzervativce.
Po pádu Taaffeho vlády v roce 1893 byl mezi kandidáty na ministra školství. Do ministerského křesla nakonec neusedl. Důvodem byl zřejmě jeho židovský původ. V roce 1897 byl jmenován členem panské sněmovny.
V roce 1871 se stal mimořádným členem rakouské akademie věd a od roku 1873 členem-korespondentem. Podnikl několik studijních cest, například do Amsterodamu, Berlína, Kodaně, Londýna a Paříže.
Jeho rozsáhlá publikační činnost ukazuje na jeho široký rozsah znalostí z oblasti školství, výchovy, obchodu, hospodářství, zahraniční politiky a historie. V oblasti historie se zaměřil na syntézu novodobých hospodářských dějin a na podrobné edice k dějinám rakouské zahraniční a státní politiky 18. a 19. století.
Jako jeden z prvních se zabýval dějinami finančnictví. Příspíval také svými studiemi do odborných časopisů (např. Archiv für österreichische Geschichte, Historische Zeitschrift,Ӧsterreichische Zeitschrift für Gymnasialwesen).
Adolf Beer zemřel 7. května 1902 ve Vídni.
Hana Bartková, členka spolku Hanácký Jeruzalém