4. dubna uplyne sto devadesát let od narození prostějovského rodáka, lékaře, spisovatele a překladatele Adolfa Brechera. Adolf (Áron) Brecher se narodil 4. dubna 1831 v Prostějově jako druhý ze tří synů rodičům – prostějovskému lékaři, spisovateli a učenci Gideonu Brecherovi (Gedalja ben Eliezer) a Josephině (Hajle) Zadekové. Jeho rodný dům měl číslo 42 v tehdejší Židovské ulici. Dnes se v těchto místech nachází tržnice (za kostelem Povýšení sv. Kříže).
Gymnázium studoval v Prešpurku a v Praze. Následovala studia na ješivě v Mikulově. Medicínu a zároveň i židovská studia absolvoval na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Od roku 1859 žil a působil v Olomouci. Pracoval jako praktický lékař a šéflékař na drahách.
Adolf Brecher měl řadu veřejných a kulturních aktivit. V roce 1865 byl zakladatelem židovského náboženského spolku v Olomouci, který zřídil modlitebnu a hřbitov a v roce 1892 se změnil v židovskou obec.
Byl členem Šlaráfie – spolku šprýmařů a vtipálků, kteří se scházeli po olomouckých hostincích a navzájem si četli své humoristické texty. Svoji šlarafovskou lyriku publikoval pod pseudonymem rytíř Kax Nevyčerpatelný. Byl také členem Hudebního spolku. V Olomouci vykonával funkci místopředsedy Židovské obce, byl čestným členem Židovské obce v Prostějově.
Byl rovněž literárně činný. Napsal knihu hádanek Sphynx a humoristické básně Bunter Kram aj. Překládal z maďarštiny do němčiny Petöfiho verše, do němčiny přeložil Vrchlického verše. Hlavním překladatelským dílem je metrický překlad žalmu z hebrejštiny do němčiny – Die Psalmen, (Wien, 1862). Upravoval a posmrtně vydal některé spisy svého otce.
Adolf Brecher zemřel 13. dubna 1894 v Olomouci ve svých třiašedesáti letech a byl pohřben na židovském hřbitově v Olomouci nacházejícím se v jižní části dnešních Smetanových sadů.
Jeho vzdálenějším příbuzným byl prostějovský rodák, známý orientalista a bibliograf Moritz Steinschneider (1816–1907) . Byl dědečkem známých uměnímilovných olomouckých sourozenců Engelmannových.
Paul Engelmann (1891–1965) byl architektem, filozofem a esejistou. Peter Engelmann (pseudonym Peter Eng, 1892–1939) byl karikaturistou, satirikem i tvůrcem animovaných filmů a Anna ( 1897–1942) byla výtvarnicí a ilustrátorkou dětských knížek. Jejich matka, Adolfova dcera Ernestina, se provdala za obchodníka a pozdějšího úředníka Maxe Engelmanna. Byt rodičů Engelmannových na Mořickém náměstí (žertovně mu říkali palác, Palais am Mauritzplatz, nyní ulice 8. května 44) se stal v letech 1. světové války místem schůzek mladých židovských intelektuálů. Kromě sourozenců Engelmannových se jich zúčastnili pozdější advokát Jacques Groag, filozof a architekt Ludwig Wittgenstein, dramatik Max Zweig, hudebník Fritz Zweig a malíř Friedrich Pater. Zde se diskutovalo, muzicírovalo, dokonce i hrálo divadlo. Setkání se také zúčastnila Ernestina Engelmannová a vytvářela pro ně příjemnou atmosféru. Dodejme ještě, že Paul Engelmann zanechal v Olomouci pozoruhodnou stopu v projektu vily pro Vladimíra Müllera ve čtvrti Letná.
Hana Bartková, členka spolku Hanácký Jeruzalém
Z knih Adolfa Brechera
– Žalmy / übersetzt von Adolf Brecher (Wien, W. Braumüller 1864)
-Hochzeits carmen zur Feier der silbernen Hochzeit des Herrn Leopold und der Frau Fanny Engelman am 20. November 1878 (Olmütz, J. Groák 1878)
– Schlaraffiana: Vorträge gehalten in der Schlaraffia Olomucia a. D. 1884 (Olmütz, J. Groák 1884)
– Bunter Kram / A. Brecher (Gera, C. B., Griesbachs Verlag, 1888)
– In müβigen Stunden: heitere Gedichte / von Adolf Brecher (Olmütz, Josef Groák 1890)
– Weinlied: für Männerchor: op 10 ( componirt von Karl Čížek, Gedicht von Alexander Petöfi, in´s Deutsche übertragen von Dr. Brecher (Wien, Adolf Robitschek 1890)