Albert Trieschet se narodil 4. února 1830. 1. července 1868 otevřel v Prostějově advokátní kancelář. Zakrátko vstoupil i do politického života. Byl politickým činitelem ve složité době česko-německého zápasu v Prostějově a zároveň i v období „sporné rovnoprávnosti Židů“. Usiloval o posílení práv Židů, především o jejich zastoupení ve správě města.
Jako stoupenec německo-židovské haskaly věřil, že emancipaci Židů přinese německý liberalismus, proto se k českému nacionalismu stavěl skepticky a neměl důvěru k mnohým českým nacionalistům a liberálům. To mu však nebránilo dívat se na věci z různých úhlů pohledu a hledat politický konsensus.
Ostře se vymezoval vůči Kasinu (politické středisko prostějovské německé strany) a představiteli německé strany a starostovi Janu Zajíčkovi. Zvláště mu vadil jejich antisemitismus. Kasino například po volbách v roce 1870 v listu Prossnitzer Wochenschrift poukazovalo na „českoslovanské peklo a skutečnost, že kandidovat Žida by prý vedlo k vydání města černým a červeným nepřátelům Rakouska“. Byla zde také řada urážek na představitele národní strany Josefa Waita a Maxe Vítěze, ale i na členy židovské obce Gustava Zweiga, Mořice Zweiga a Marcuse Steina. Na to reagoval Albert Trieschet 25. 2. 1877 v uvedeném listě a napsal zde toto: „Kasino mělo říci otevřeně: část stoupenců Ústavní strany liberální chce odepřením židovské kandidatury klásti nové závory volené konkurenci. Vymýcení Židů stalo se opětovně. Není divu, že se našli Židé, kteří hlásají, že mají stejná práva jako jiní. Jsme oprávnění toto hlásat tím spíše, že se Židům veřejně slíbilo zastoupení ve správě města.“ Podobně museli také hájit zdejší židovsko-německé školy, které byly na velmi dobré úrovni.
Albert Trieschet však hledal podporu i mezi národními činiteli. Mnozí jeho klienti byli zástupci národní strany. Byli také i mezi jeho spolupracovníky. Jeho koncipientem byl Josef Horák, pozdější starosta Prostějova a zapisovatelem byl významný činitel Sokola Josef Klág. Spolupracoval s Jindřichem Strossem, Josefem Waitem či spolkem Měšťanská beseda. Dalším jeho koncipientem byl člen zdejší židovské obce Gustav Zweig. I on mu vyjadřoval podporu v řadě článků.
S pomocí národní strany, židovských voličů a dalších podporovatelů byl 11. září 1878 zvolen poslancem Moravského zemského sněmu. Porazil kandidáta německé strany Jana Zajíčka. Dostal 358 hlasů a Zajíček 297. „Volbou Dr. Triescheta byla zlomena vášnivá zpupnost a slepé stranictví a učiněn byl první krok ke dráze smírné dohody, která může tvořit pevný základ zdárného spolupůsobení všech stran a národů,“ zaznělo z řad prostějovské národní strany.
Do Moravského zemského sněmu byl zvolen za městskou kurii obvodu Prostějov – Německý Brodek jako kandidát Ústavní strany liberální a centristicky orientované. Zastával ji do roku 1884. Také na půdě sněmu hájil zájmy Prostějova. Postavil se například za finanční podporu české reálky ze zemských prostředků a ve svém projevu poukázal na její úspěchy i důležitost. Společně s poslancem Antonínem Mezníkem iniciovali petici adresovanou zemskému výboru. I tento počin vyvolal kritiku prostějovské německé strany a tisku. Odsuzovali jeho podporu prostějovské Matici školské.
Společně s Jindřichem Strossem podpořil větší zastoupení národní strany v městském zastupitelstvu. V roce 1880 byl v Prostějově účastníkem elitního českého plesu a byl také členem prostějovské filiálky spolku úředníků (1. Allgemeine Beamten-Verain).
Výrazně se také zapojil do práce samostatné politické židovské obce. Přes třicet let pracoval ve výboru obce židovské obce a byl blízkým spolupracovníkem starosty obce Salomona Singera. V osmdesátých letech byl i starostou židovské obce. Z této pozice se podílel i na jejím rozvoji. V roce 1886 se zasadil o otevření nové ulice vedoucí vedle domu Joachima Pollaka mezi ulicí Hradební a Školní. V roce 1888 bylo vydlážděno náměstí U Templu. V osmdesátých letech zaujímal konzervativnější postoje, o čemž svědčí i podpora německých kandidátů. Mezi nimi byl ale také člen volebního výboru a židovský advokát Osiáš Wittenberg.
JUDr. Albert Trieschet zemřel 14. října 1913 ve svých čtyřiaosmdedáti letech ve Vídni. Byl pohřben na novém židovském hřbitově v Prostějově. Na jeho německy psaném náhrobku najdeme tato slova: „ Mähr.- schles. Landes advokat und Altbürgermeister der Jsr. pol. Gemeinde Prossnizt,.. im 84. Jahre seines an Arbeit und Ehren reichen Lebens (překlad: moravskoslezský zemský advokát a starší purkmistr izraelské politické prostějovské obce, zemřel v 84 letech svého života bohatého na práci a pocty). Vedle něj jsou pohřbeny dcera Anna (*5. 8. 1862 + 18. 11. 1883) a manželka Rosa (*26. 2. 1844 + 5. 8. 1901). Jeho památku připomínal v Prostějově i název ulice – v letech 1900–1919 část nynější ulice Křížkovského a v letech 1926–1939 dnešní ulice Koželuhova.
Hana Bartková, členka spolku Hanácký Jeruzalém