Narodil se 14. ledna 1797 v Prostějově, kde získal základní židovské vzdělání. V osmi letech odešel studovat na ješivu do Ivančic, později do Mikulova. Zde studoval u vrchního zemského rabína Mordechaje Beneta.
V roce 1817 odešel na pozvání svého strýce do Budapešti, kde v letech 1818–1824 studoval medicínu. Byl tehdy prvním židem z Prostějova, který studoval na vysoké škole. V roce 1824 získal titul magistra v oboru chirurgie a porodnictví. Potom se vrátil do rodného města, kde si otevřel soukromou lékařskou praxi.
V roce 1827 se oženil s Josephinou Zadekovou. Měli potom tři syny: Aloise, Adolfa a Moritze. Adolf Brecher (1831–1894) působil jako lékař, překladatel, spisovatel a místopředseda Židovské obce v Olomouci .
Od roku 1831 až do své smrti působil Gideon Brecher jako lékař v nemocnici židovské obce. Nacházela se v domě číslo 15 Křížkovského ulice. Bydlel s rodinou v domě číslo 42 tehdejší Židovské ulice (v místech dnešní tržnice za kostelem Povýšení sv. Kříže). V roce 1849 získal na univerzitě v Erlangenu doktorát za práci o magii a způsobech léčby.
Byl lékařem-lidumilem. Jeho pacienti oceňovali jeho vlídnost, dobrosrdečnost a obětavost. Za svou práci v době epidemie cholery za prusko-rakouské války v roce 1866 obdržel písemné poděkování prostějovského městského zastupitelstva. V roce 1869 založil ve svém nadačním domě v ulici Sádky č. 2 starobinec a chorobinec určený pro čtyři osoby židovské národnosti. Fungoval ještě ve 20. a 30. letech 20. století a průměrně zde žilo 12–14 židovských občanů. Potom dům sloužil jako modlitebna do roku 1973. V roce 1981 ji Židovská obec prodala křesťanským sborům.
Gideon Brecher napsal několik vědeckých prací se sociální a náboženskou tematikou. Je také autorem řady příspěvků do vědeckých, literárních časopisů a sborníků. Pro rakouský státní aparát a městskou správu zpracovával znalecké posudky z oblasti sociální a náboženské. Část jeho díla vyšla posmrtně zásluhou syna Adolfa Brechera.
Byl váženým občanem Židovské obce v Prostějově, členem jejího představenstva, pohřebního bratrstva (Chevra kadiša) a zastával funkci inspektora židovské školy.
Jeho památku připomínal v letech 1881–1939 název ulice (pozdější Uprkova ulice) a nadační dům v ulici Sádky 2. Jeho dům č. 42 v ulici Brecherově byl v roce 1912 přestavěn v secesní dvoupatrový dům a v 70. letech byl asanován. Gideon Brecher zemřel 12. května 1873 v Prostějově a byl pohřben na starém židovském hřbitově. Jeho synovcem byl orientalista a bibliograf Moritz Steinschneider (1816–1907).
Zajímavou vzpomínku na něj uveřejnil prostějovský lékař a starosta Ondřej Přikryl v 1. dílu knihy Z těžkých dob Prostějova. Napsal zde: „Lékař, pomenší, 70letý israelita, s vlasy česanými ke spánkům, ostře řezaných úst, nasadil si okuláry, urovnal si černou vázanku, vycházel z krámu a mířil do Židovské ulice…, vzácný lékař, vzácný člověk a milý všem, naši židé by ho nosili na rukou – jest také jejich proslaveným učencem a spisovatelem.“
Hana Bartková
Z prací Gideona Brechera:
[Sepher Hakusari1167] 1.–4. Theil/ von Rabbi Jehuda über Religions-Philosphie verfaβt und von Gideon Brecher commentirt; in arabischer Sprach verfaβt von Jehudak Halevy , (Jehudah ibn Tibbon, 12. stol., Wien 1838)
Die Beschneidung der Israeliten (Wien 1845)
Das Transcendentale :Magie und magische Heilartenl im Talmud (Wien, 1850)
Die Unsterblichkeitslehre des israelitischen Volkes (Leipzig 1857)
Concordantiae nominum propriorum quae in libris sacris continentur, a divo patre=Ele ha-ktuvim ba-šemot/ Gideone Brecher; inchoata et ad librum Jeremia producta, finita demum a filio Adolpho Brecher; addenda et corrigenda e libro inedito Sefer ha-azamim viri erud. W. Heidenheim selegit R. K. (Francofurti ad. M., J. Kaufmann, 1876)
Adenoide Vegetationen ( Olmütz1913)
Obrazové přílohy ( archiv autorky):
- Fotografie G. Brechera
- Brecherova ulice – fotografie kolem roku 1910, dům č. 42( druhý dům vlevo), pětice domů vzadu vlevo je tzv. špalíček
Další foto: ulice Sádky (někdejší nadační dům)