Už při té první před 4 lety mi tato země učarovala. Stojí za to na vlastní oči vidět, jak se z aridní vyschlé země stává lesy a parky poseté území, vidět rozmach v péči o vodu a snahu mít zemi nejen funkční, ale i krásnou.
I nyní jsem viděl úžasné věci a zažil ledacos zajímavého ve společnosti lidí, naladěných stejně jako já. Byl jsem tam jako odborný lektor pro zájezd po vojenské historii Státu Izrael. Moje paní mě jako vždy doprovázela, pomáhala mi. Ale nebylo to jen o práci. Bylo to i o dobrém jídle a koupání ve třech mořích.
Zažili jsem akční procházky po místech, kde se setkává minulost tří největších monoteistických náboženství, tedy po Jeruzalémě, Betlémě a třeba i Capernaum.
Dále jsme byli na místech mimořádných vojenských činů, jako je třeba kibuc Yad Mordechai, Golanské výšiny či Castel a pevnost Massada.
Návštěvy tří největších vojenských muzeí – leteckého Hatzerim u Be er Ševy, tankového u Latrunu a nebo muzea Izraelských obranných sil v Tel Avivu – srdce každého vojenského nadšence pohladily jemným dotekem splněného snu.
Připojuji fotogalerii, nahodile vybraných fotografií a třeba další doplním později.
Myslíme si, že Izrael je země, kde ještě vládne zdravý rozum. Terorista je prostě terorista, zločinec je zločinec a flákač je prostě zase jen flákač. Sousloví „politická korektnost“ zde nehraje žádnou roli a nejsou schopni pochopit, jak se může suverénní stát zbavit rozhodování o svých vodních zdrojích, jako to udělala Česká republika.
Navíc pořád platí, že být občanem České republiky a nacházet se v Izraeli, je dobrá kombinace. Lidé si zde naší země i nás velmi váží a považují nás za přátele. A podle toho se k nám chovají.
A poslední věta. Ani při naší třetí cestě do této země, jsme neměli ani chvíli pocit ohrožení. Myslím, že více bych se bál ve Francii či Německu.
Jaromír Vykoukal, člen spolku Hanácký Jeruzalém