Obchody s chlapeckými oděvy, oděvy – měřenky, hudební nástroje či obchod Arnošta Rolného, záložna Raiffeisenky, ulice Úzká a Vetešnická. Ano, to všechno byl blok domů mezi Dukelskou bránou, náměstím Svatopluka Čecha, Filipcovým náměstím, náměstím E. Husserla (tehdy 1. československé pětiletky) a náměstím T. G. Masaryka (tehdy 9. května).
Působil malebným dojmem a měl vysokou urbanistickou a estetickou hodnotu. Většina objektů sice nebyla v dobrém stavebně-technickém stavu, ale plošná demolice rozhodně nebyla řešením. Navenek nebyly domy zvlášť významné, ale uvnitř skrývaly zajímavé gotické a pozdně renesanční prvky.
O prostějovském Prioru toho už bylo napsáno hodně. Odborníci jej hodnotí jako slušnou stavbu na tehdejší dobu, ale z hlediska urbanistického naprosto nevhodnou do historického centra města. Řadu námitek k tomu tehdy měli památkáři z Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Brně. Ve svém vyjádření z 21. 9. 1967 mimo jiné uvedli: „Každý přínos – zásah znamená v organismu města ztrátu architektonických hodnot a i záměrná symbióza nového s dochovaným může urychlit rozklad původních hodnot.“
Tyto závěry však vůbec nebyly brány v úvahu a v květnu 1968 byla zrušena památková ochrana objektu čp. 31 (dům U Zlatého páva) na hlavním náměstí a 25. června 1968 vydal odbor výstavby města Prostějova rozhodnutí ke zboření stavby.
Blok historických domů byl odpálen 12. srpna 1969. Asanační práce zajišťovaly tehdejší Pozemní stavby Gottwaldov a Jihomoravské štěrkovny a pískovny. Některé zachované fragmenty a domovní znamení byly zajištěny a uschovány v depozitářích muzea. Stejně tak byla provedena fotodokumentace objektů. Historický blok byl srovnán se zemí. Celkem se jednalo sedmnáct objektů na třech náměstích a ulicích. Z mapy Prostějova úplně zmizely ulice Úzká a Vetešnická.
Památkově chráněný dům U Zlatého páva byl právovárečným domem se zajímavou šedovou střechou. Naproti byla socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1731. Ta se sem vrátila v roce 2015 po rekonstrukci náměstí. Dům čp. 8 (obchod s koženým zbožím) v Dukelské bráně zase skrýval zajímavou klenbu (schovanou ve skladišti). Původně to byla chodba domu. A nejznámější byl bezpochyby dům U Zlaté bečičky (Dukelská brána čp. 9), kde se pálila kořalka už začátkem 17. století. Kavárna provozovaná Wincencem Wolentzem, Eduardem Zlámalem a Inocencem Putschkem či sgrafita na fasádě od Jano Köhlera včetně novorenesančního ostění oken. I to byl kus historie tohoto pozoruhodného domu.
Dnes nám zaniklé domy připomínají už jen staré fotografie, obrazy či vzpomínky pamětníků.
Hana Bartková, členka spolku Hanácký Jeruzalém