Narodil se 21. září 1902 v židovské rodině účetního Edmunda Heiliga a jeho manželky Jelly rozené Kurzové v Havlíčkově ulici č. 20 v Prostějově. V letech 1911–1920 studoval na německé reálce v Prostějově. Potom absolvoval roční abiturientský kurz na prostějovské obchodní akademii. Jeho spolužákem zde byl František Feigel, významný novinář a spisovatel publikující pod jménem František Gel. V letech 1921–1923 pracoval v různých průmyslových podnicích. V únoru 1923 se z Prostějova odhlásil do Bílska.
Následně studoval národní hospodářství v Norimberku a Basileji. V roce 1927 studia absolvoval a získal doktorát hospodářských věd. Živil se psaním o ekonomických tématech a pracoval na volné noze v Paříži a ve Vídni. Přechodně bydlel v Prostějově, ale v srpnu 1933 se z Prostějova odhlásil do Prahy.
Bibliografie jeho prací zahrnuje téměř padesát studií, článků, recenzí a samostatných drobných spisků psaných česky a německy. Zaměřil se v nich na dějiny textilního a oděvního průmyslu, historii počátků židovského podnikání na Moravě a historii československého a rakouského hospodářství. Je autorem německé studie o prvním židovském továrníkovi v Prostějově Veithu Ehrenstammovi. Její rukopis se bohužel nezachoval.
V roce 1926 se stal členem Muzejního spolku v Prostějově. V roce 1930 byl zvolen náhradníkem správního výboru (kuratoria) muzea (tehdy působícího pod názvem Národopisné a průmyslové museum města Prostějova a Hané). Muzeu také věnoval řadu svých prací, mnohdy i s českým a německým věnováním.
Z jeho česky psaných prací můžeme uvést například příspěvky publikované v ročenkách muzea: K dějinám prostějovského oděvního průmyslu (1928) a Hospodářský vliv židů na Prostějov (1933). Vyšly zde také jeho recenze práce Julia Rödera o rodokmenu rodiny Zweigových, a Jana Kühndela Z dějin prostějovského obchodu. V Hlasu lidu uveřejnil seriály článků ( K dějinám prostějovského konfekčního průmyslu, 16. 5., 23. 5., 28. 5., 30. 5. 1929 ; Město a jeho židovské ghetto, 4. 8., 6. 8. , 9. 8. 1932).
Kvůli svému židovskému původu byl 21. října 1942 se svou manželkou Věrou rozenou Varšavčikaitovou transportován transportem B do Lodže. Zde získal místo v archivu ghetta. Pracoval ve statistickém oddělení a společně s dalšími se podílel hlavně na kronice ghetta a vydávání stručných zpráv.
Kronika lodžského ghetta je polooficiální dílo, na kterém se podílelo asi deset autorů, kromě Bernharda Heiliga například spisovatel, novinář a překladatel Oskar Rosenfeld ( *1884 Koryčany + 1944 Osvětim).
Obsahuje 3 000 stran a zachycuje všední a tragický osud lodžského ghetta a jeho obyvatel v době od 12. ledna 1941 do konce srpna 1944. Podává podrobné informace o dění v ghettu, pracovních podmínkách, nedostatku potravin, paliva, narozeních i úmrtích a transportech včetně vyhlášek židovské samosprávy a německé civilní správy. Prošlo jím téměř 200 000 Židů, z toho bylo 5 000 z našich zemí. Pracovník úklidové čety kroniku po likvidaci ghetta ukryl ve vyschlé studni a po válce se mu ji podařilo vyzvednout.
Uvedené dílo se stalo cenným pramenem pro různé historické publikace. Poprvé z něj vyšly ukázky v roce 1967 v Lodži. Úplná německá verze kroniky vyšla v roce 2007, polská verze vyšla v roce 2009.
Na základě této kroniky, dokumentů ze Státního archivu v Lodži a svědectví pamětníků sestavil Richard Seemann knihu Ghetto Litzmannstadt 1941–1944. Vydal ji v roce 2000 Ústav mezinárodních vztahů v Praze a financovala ji Tereziánská iniciativa. V příloze je uvedeno všech 4724 českých Židů, kteří ghettem prošli a už se nevrátili i 277 jmen přeživších. Kroniku lodžského ghetta využil při psaní svého románu Chudí v Lodži švédský spisovatel Steve Sene Sandberg (český překlad, nakladatelství Paseka, Praha, 1. vydání 2011, 2. vydání 2013).
V březnu 1943 Bernhard Heilig dostal v důsledku podvýživy tuberkulózu a na její následky 28. června 1943 zemřel. Byl pohřben na největším evropském židovském hřbitově v Lodži-Marysinu.
Jeho přátelé a spolupracovníci si ho vážili pro jeho erudici, pracovitost a praktické zkušenosti. Oceňovali jeho laskavost a kolegialitu.
Hana Bartková, členka spolku Hanácký Jeruzalém
