Studoval v proslulé prostějovské ješivě. 26. června uplynulo dvě stě let od narození významného židovského učence, autora teologických spisů a největšího židovského kazatele 19. století Adolfa Jellinka. Patřil k věhlasným judaistům své doby vedle Moritze Steinschneidera, Leopolda Löwa a Isaaca Hirsche Weisse.
Narodil se v Drslavicích u Uherského Brodu. Základy vyššího vzdělání získal ve třicátých letech 19. století na prostějovské ješivě. Vedl ji významný učenec a žák Chatama Sofera Moses Katz Wanefried. Adolf Jellinek zde studoval talmud, ale i filozofii, literaturu a moderní jazyky. Jeho spolužákem byl Moritz Eisler, pozdější orientalista působící na německo-židovské škole v Mikulově a autor rozsáhlého díla o středověké židovské filozofii. Adolf zde studoval se svým bratrem Hermannem, který byl v šestadvaceti letech popraven kvůli svému zapojení do vídeňského povstání v říjnu 1848.
Druhý jeho bratr Moritz byl uznávaný ekonom, zakladatel Budapešťské tramvajové společnosti a prezident plodinové burzy. V době dalších studií v Lipsku zprostředkoval Adolf Jellinek Moritzovi kontakt s vydavatelem a šéfredaktorem listu vydávaném v Lipsku Der Orient Juliem Fürstem. Moritz potom do něj psal zprávy z Vídně, Uherského Brodu a Kroměříže.
Adolf Jellinek působil v Lipsku jako kazatel. V letech 1845–1856 byl rabínem ve Vídni. Byl představitelem umírněných liberálních Židů. Odmítal radikální reformátory, kteří neuznávali historickou autoritu talmudu ani židovské tradice. Na toto téma také diskutoval s tehdejším prostějovským rabínem Hirschem Fasselem a doporučil mu neúčast na rabínském shromáždění konaném v roce 1846 ve Vratislavi.
V roce 1892 byl zvolen vrchním rabínem ve Vídni. Stále se však pokládal za kazatele. Publikováno bylo přes 200 jeho kázání. Jeho nejvýznamnější díla se týkají výkladu Písma ( Bejt midraš), dále se jedná o spisy psychologické a homiletické. Zabýval se také historií kabaly. Bývá proto označován za průkopnického badatele v oblasti židovského mysticismu.
Odmítal sionismus, protože podle něj potvrzoval antisemitské přesvědčení o tom, že Židé jsou v evropské společnosti cizorodým prvkem. Sám středoevropské Židy považoval za nositele německého jazyka a kultury. Podporoval zavádění nových prvků do náboženských obřadů, například využití varhan v synagogách. Ve Vídni založil rabínskou akademii (Bejt ha-Midraš). Učil na ní Isaac Hirsch Weiss.
S manželkou Rosaliií roz. Bettelheim měl tři syny. Geog se stal profesorem mezinárodního práva v Heidelbergu. Emil byl obchodníkem. Nejmladší syn Max Hermann byl profesorem německé filologie na Vídeňské univerzitě. Jméno Adolfovy vnučky, Emilovy dcery, Mercedes, nesou automobily řady Mercedes-Benz.
Adolf Jellinek zemřel 28. prosince 1893 ve dvaasedmdesáti letech ve Vídni. Byl pohřben na starém židovském hřbitově ve Vídni.
Hana Bartková, členka spolku Hanácký Jeruzalém