Moritz Eisler (původně se jmenoval Mayer) se narodil 20. ledna 1823 v Prostějově v židovské rodině obchodníka Lazara Eislera (*1759 + 6. 10. 1829) a jeho manželky Jentl Eislerové. Měl pět starších sourozenců: Gründl (*2. 5. 1810), Faidl (*10. 12. 1812), Jakob (*25. 4. 1814), Libla (*28. 2. 1815) a Lissette (*8. 9. 1817).
Základy vzdělání získal ve třicátých letech v Prostějově na zdejší židovské škole, kde ho učil pozdější rabín v Pešti a židovský učenec Leopold Lőw. Navštěvoval také ješivu vedenou Mosesem Katzem Wanefriedem. Zde byl jeho spolužákem pozdější významný kazatel a židovský mystik Adolf Jellinek (1821–1893).
Rodný Prostějov jako významné centrum haskaly spjaté s působením řady učenců a rabínů jej bezpochyby významně ovlivnil. Poznal zde například tehdejší prostějovské rabíny Lőwa Schwaba a Hirsche B. Fassela. Docházel také do domu učeného hebraisty a lékaře Gideona Brechera, kde mohl rozvíjet svoje znalosti hebrejské literatury, studovat klasické i moderní jazyky a číst nově založené německé noviny (například Allgemeine Zeitung des Judenthums).
Potom studoval na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze filozofii, pedagogiku, historii a orientální jazyky. Učil se také u vrchního rabína Salomo Lőb Rappoporta. Studium ukončil doktorátem filozofie.
Od roku 1853 byl ředitelem na hlavní židovské škole a měšťance v Mikulově. Učil také náboženství na piaristickém gymnáziu.
V roce 1862 založil a vedl Moravsko – slezský izraelitský učitelský spolek, který pečoval o nemocné učitele, vdovy a sirotky učitelů ( Moravian -Silesian Hebrew Teachers‘ Association, též Mährisch-schlesischer Lehrerverein Israelitischer). Byl jeho předsedou až do roku 1898, kdy byl císařem Františkem Josefem I. transformován do jubilejní nadace (Jubiläumsstiftung zur Unterstützung von Lehrer ,Witten und Waisen).
Byl dvakrát ženatý. První jeho manželkou byla Lotti (1835–1867 Mikulov), se kterou měl sedm dětí: Esther * 1857, Mindl * 1859, Lasna *1860, Handl Klara Kohn *1862, Eugenie * 1863, Gabriel *1865, Anna *1866. Po její smrti se oženil s Rosalií pocházející z Prostějova (* 27. 10. 1844 Prostějov + 11. 7. 1906 Opava). Její rodiče byli Gabriel Back a Rosa rozená Schnaiblová. Spolu měli dva syny – Siegfrieda (1870) a Emila (1871).
Nejvíce informací máme o nejmladším synovi Dr. Emilu Eislerovi (*11. 5. 1871 Mikulov + 15. 10. 1942 Treblinka). Emil se svou druhou manželkou Marthou rozenou Lőw (* 2. 1. 1874 v Karlových Varech) a synem Maxem stali oběťmi holocaustu. Emil byl transportován do Terezína a byl zavražděn v Treblince po 15. říjnu 1942 stejně jako jeho žena Martha. Syn Max Willfried (* 16. 12. 1913 v Opavě) byl zabit v roce 1943 v Osvětimi. Doplnit můžeme také Emilovu první manželku Berthu . Její biografické údaje však neznáme.
Dr. Moritz Eisler napsal nakolik pedagogických a filozofických publikací pro výuku. Byl také autorem odborných článků, esejí a recenzí knih, které publikoval časopisecky. Jeho hlavní prací je třídílná publikace Vorlesungen über die jüdischen Philosophen des Mittelalters – Přednášky o židovských filozofech středního věku (1. díl Wien 1870, 2 díl Wien 1876, 3. díl Wien 1883). Všechny díly této publikace jsou ve fondu Židovského muzea v Praze.
Získal čestné občanství prostějovské a mikulovské židovské náboženské obce. V červnu 1893 po čtyřiceti letech aktivní práce opustil veřejný život a odešel do penze. Odstěhoval se k synovi Emilovi do Opravy, kde 21. prosince 1902 ve svých devětasedmdesáti letech zemřel.
Jméno filozofa, orientalisty a pedagoga Moritze Eislera je prakticky neznáme. Stručné zmínky o něm najdeme v knize Jiří Fiedlera Židovské památky v Čechách a na Moravě (Praha, Sefer 1992, str. 37), dále v publikacích Jaroslava Klenovského (Židovské město v Prostějově, Brno- Prostějov 1997, str. 10; Encyklopedie židovských památek Moravy a Slezska, Praha 2018, str. 256). Postupně však byly poznatky o něm rozšiřovány – například v různých slovnících a encyklopediích. Neobyčejně cenná je genealogická databáze GENI , jejíž zásluhou jsme mohli sestavit informace o jeho předcích a rodinných příslušnících.
Hana Bartková, členka spolku Hanácký Jeruzalém
Použíté zdroje:
– Biografický slovník Historického ústavu AV ČR (autor Gustav Novotný)
– www.JewishEncyklopedia.com (autor Isidor Singer)
– www.geni.com
– Miller, Michael L.: Moravští Židé v době emancipace. Praha, Nakladatelství Lidové noviny 2015.