Pomozte najít děti z Údolí smrti!
Paměť národa objevila výjimečný příběh milosrdenství. Dvě české studentky učitelství Květoslava Bartoňová a Věra Kristová se v roce 1946 zachránily pětačtyřicet dětí ze dvou východoslovenských vesnic z Vyšné a Nižné Pisané, z tzv. Údolí smrti. Děti trpěly nepředstavitelnou bídou, hladem, nemocemi, žily v zemljankách, polorozpadlých chalupách v roztrhaném oblečení, bosé, některé z nich ztratily oba rodiče během 2. světové války. Tyto dvě dívky je přivezly do Olomouce a obdivuhodně se nasadily. Zajistily jim jídlo, ošetření, ubytování, školní pomůcky, docházku do vyučování a některým i náhradní rodiny. Paměť národa se nyní obrací na veřejnost s prosbou: „Pomozte nám najít děti z Údolí smrti.“ Jména zachráněných dětí známe, zachoval se seznam v pozůstalosti paní Bartoňové. Jedná se o původní jména, děti budou mít dnes již pravděpodobně jiná, převzatá po rodinách, které je adoptovaly.
Paměť národa se zaměřila na zmapování příběhu jedné z tehdejších zachránkyň Květoslavy Axmanové (provdané Bartoňové). Nyní se zaměřuje právě na osudy zachráněných dětí. Natáčeli zatím jen se dvěma.
Editor Paměti národa Vít Lucuk vzpomínky paní Bartoňové zdokumentoval v roce 2016. Zpřístupněné vyprávění si na Paměti národa přečetl někdejší student žurnalistiky Jan Kvapil a pustil se do dalšího rozkrývání příběhu. Za paní Bartoňovou již docházel do nemocnice: „Paní Bartoňovou jsem poprvé navštívil na oddělení geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc, kde se léčila po zranění kyčelní kosti. Malá osmdesáti osmiletá stařenka ležela na pokoji spolu s několika dalšími pacientkami. Doktor ji zakázal vstát z postele, a tak jsem si k ní sedl a dlouho jsme si povídali. Nikdy se tím, co tenkrát udělala, nechlubila. Byla to úžasná paní,“ popisuje spolupracovník Paměti národa Jan Kvapil. Skromná paní Bartoňová si nepřála, aby její příběh byl popularizován za jejího života. O slávu a uznání nestála.
Redaktor Paměti národa Jan Kvapil vypátral jedno ze zachráněných dětí – Jan Izáka, původním jménem Jan Vanát. Když přijel do Olomouce, bylo mu pouhých 6 let a na nic z té doby si nepamatuje. Adoptovali jej Izákovi, sedlácká rodina ze Skrbně nedaleko Olomouce. Jméno Květy Bartoňové (Axmanové), která mu kdysi pomohla k lepšímu životu, nikdy předtím neslyšel. Redaktor jim předal kontakty a po 71 letech se s paní Bartoňovu setkali. Setkání bylo vřelé a dojemné. Zemřela půl roku poté v nedožitých devadesáti letech, aniž by její příběh vešel ve všeobecnou známost, jak by si zasluhoval.
Poté, co Paměť národa zveřejnila letos v dubnu na sociálních sítích výzvu, že hledá zachráněné děti, přihlásila se i paní Anna Veichartová, roz. Štafanisková, další ze zachráněných dětí, vypráví: „Slečna Axmanová pro mě byla anděl. Hrála mi na klavír. Pořád ji vidím před sebou. Stále jsem na ni myslela, její jméno mě provázelo celý život,“ popisovala redaktorovi Kvapilovi po telefonu v době koronavirové epidemie Anna Veichartová. I ona se setkala s paní Bartoňovou v nemocnici, týden před smrtí paní Bartoňové.
Redaktoři Paměti národa pátrali i po dalších zachráněných dětech a zjistili s vydatnou pomocí starostů zmíněných slovenských obcí, že jich pravděpodobně žije už jen třináct – tři z Vyšné Pisané a deset z Nižné Pisané. Podrobněji redaktoři Paměti národa budou rovněž mapovat i osud druhé zachránkyně Věry Kristové. Na výzvu publikovanou v tomto týdnu se Paměti národa ozvala Stanislava Kubisová – vnučka druhé studentky učitelského ústavu v Olomouci Věry Kristové, která akci s paní Bartoňovou organizovala. V pozůstalosti paní Věry Kristové, později Adámkové, která zemřela před pěti lety, jsou totožné materiály – fotografie, seznamy, atd.
Lidé se mohou ozývat na tento kontakt: info@postbellum.cz, linda.wolfova@postbellum.cz, +420 777 200 220
Osud paní Bartoňové, pana Izáka a paní Štefaniskové zpracoval Mikuláš Kroupa do rozhlasového dokumentu Příběhy 20. století. „Je to opravdu velmi silný příběh, ale nemyslím si, že jen tím samotným činem milosrdenství. Ale také tím, že čin považovaly za samozřejmý. Naším úkolem je, aby se nezapomněl, ale bylo by báječné, kdyby nás k dobrým činům inspiroval,“ říká Mikuláš Kroupa, zakladatel Paměti národa a ředitel Post Bellum. Příští týden v rozhlasovém dokumentárním cyklu zveřejní detaily o tom, jak Květu Bartoňovou a její tety řeholnice pronásledovala StB, jak si popularitu za záchranu dětí chtěli připsat komunisté.
Kontakt:
Markéta Reszczyńská (šéfredaktorka Magazínu Paměti národa): Tel.: 725 934 604, marketa.reszczynska@postbellum.cz
Jana Holcová (PR): Tel.: 777 800 184, jana.holcova@postbellum.cz
www.pametnaroda.cz, www.postbellum.cz, Facebook, Twitter, Instagram
O Paměti národa
Portál www.pametnaroda.cz je největší sbírka vzpomínek pamětníků v Evropě. Spolu s Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů ji založila a spravuje společnost Post Bellum, o.p.s. Portál funguje více než jedenáct let. V databázi, která je zdarma přístupná veřejnosti, je uloženo na deset tisíc pamětníků. Uživatelé ve sbírce najdou téměř 36 000 audio/ video klipů a přes 80 000 fotografií. Kromě databáze obsahuje web i Magazín, ve kterém se autoři Paměti národa věnují důležitým okamžikům naší moderní historie, výročím či zatím neznámým příběhům. Ve sbírce jsou zachyceny vzpomínky válečných veteránů, disidentů, lidí, kteří přežili holokaust, vyprávění politických vězňů, ale najdete tam i vyprávění agentů StB nebo členů komunistické strany. Letos 17. listopadu budou už pojedenácté statečným osobnostem uděleny Ceny Paměti národa. Post Bellum také realizuje celostátní vzdělávací projekty a workshopy pro žáky, studenty i dospělé. Společnost pravidelně organizuje i veřejné sbírky a kampaně jako je Den veteránů či Běh pro Paměť národa.
vložila: Jana Gáborová, členka spolku Hanácký Jeruzalém