U domu č. 29 ve Svatoplukově ulici v Prostějově jsme uložili Kámen zmizelých za odbojáře a člena sokolské organizace Františka Adámka. Vězněn nacisty za svou odbojovou činnost od srpna 1940 do dubna 1945 v Olomouci, Breslau, Wohlau, Landsbergu a v Kasselu. Osvobození koncentračního tábora se sice dočkal, nicméně již s podlomeným zdravím. Zemřel 23. 4. 1945.
František Adámek pocházel z rodiny řídícího učitele, který byl členem a cvičitelem Sokola. Sňatek uzavřel s Boženou, rozenou Pechtorovou z Kroměříže a usadili se v Prostějově v roce 1927. Měli dvě děti, dceru Naděždu (1928 – 2019) a syna Milana (1935 – 2015). František Adámek pracoval jako bankovní úředník, později se stal společníkem firem na výrobu oděvů Adámek a Kaštil a AVADO (Adámek, Váňa, Dočkal). Aktivně se zapojil do činnosti České obce sokolské v Prostějově. Stal se starostou tělocviční jednoty Sokol I v PV. V době nastupujícího fašismu se proti nacistům v dubnu roku 1939 zformovala odbojová polovojenská organizace Obrana národa. Organizovaná činnost byla rozvíjena pracovníky z krajského vedení Obrany národa. Jako přímí organizátoři a velitelé byli vybráni bývalí důstojníci čs. Armády. Úkolem bylo naplňování rámcových kádrů, zajišťování zbraní, munice a vojenského materiálu, dále obsazování důležitých vojenských a civilních objektů, předávání zpráv o nepříteli. Odbojovou organizaci v PV vedl profesor Dr. Josef Čermák a podplukovník František Václavek za pomoci spojek bratrů sokolů Fr. Adámka, Soběslava Kýra, Bohuslava Pacholíka a dalších. František Adámek měl na starosti ze tří obvodů obvod Severozápadní. Již v průběhu budování Obrany národa na Moravě zasahovalo gestapo. Nejprve byli zatýkáni vedoucí pořadatelských sborů na okrese.
Existuje anonymní varující dopis z června roku 1940 přímo Františku Adámkovi do sokolovny v PV poukazující na jeho sledování gestapem kvůli starostenství v Sokole a na provokující řeč na akademii – jeho protest a intervenci u advokátů ohledně zabrání sokolského stadionu včetně nářadí a odmítavém postoji k požadavkům Hitlerjugend ohledně sokolského majetku. Pisatel v dopise uváděl osoby, kterým již pomohl a vybízel ke složení postu starosty a k případnému ukrytí se. F. Adámek toto kategoricky odmítl.
František Adámek byl zatčen 26. srpna 1940 na prostějovském velitelství gestapa. Byl vězněn v Olomouci, Breslau, Wohlau, Landsbergu a v Kasselu, kde 23. dubna 1945 zemřel v prvních dnech svobody po přežití pekla, na následky pětiletého mučení v koncentračních táborech.
V jarních měsících roku 1945 vysílali v radiu pořady s návody jak se připravit na návrat vězněných osob, zejména jaká jídla připravovat. Rodina Františka Adámka žila toužebným přáním a nadějí na vřelé shledání. Přišly dva dopisy. Jeden úřední, potvrzující smrt listinou vyhotovenou Stavovským úřadem kliniky královny Eleny v Kasselu. Druhý dopis, přišel o něco později, psala jej ošetřovatelka ze sanatoria v Kasselu, řádová sestra Margaretta, která citlivě popisovala poslední dny a hodiny Fr. Adámka, jehož myšlenky patřily milované rodině.
UDĚLENÁ STÁTNÍ VYZNAMENÁNÍ IN MEMORIAM:
Prezident republiky Československé udělil v uznání bojových zásluh, které získal v boji za osvobození republiky Československé
FRANTIŠEK ADÁMEK
Účastník národního boje za osvobození
Československý válečný kříž 1939 in memoriam
V Praze dne 8. června 1948
Ministerstvo národní obrany gen. Svoboda
Svaz osvobozených politických vězňů a pozůstalých po politických vězních
Na paměť Vaší účasti v národním boji za osvobození Československa v letech 1939 – 1945
PAMĚTNÍ ODZNAK in memoriam
V Praze dne 12. června 1948 bratru Fr. Adámkovi
V domě č. 29 na Svatoplukově ulici bydlela i rodina Beamtova (Pavlína Beamtova, nar. listopad 1935) – jména rodiny jsou uvedeny na pamětní desce v kapli na židovském hřbitově v Prostějově.
