Zhruba třicítka studentů Gymnázia Jiřího Wolkera měla možnost vyslechnout v minulém týdnu přednášku profesora Miroslava Mareše z Katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Ten se zaměřil na charakteristiku a příklady projevů pravicového, levicového i islamistického antisemitismu, tedy projevům nenávisti zejména vůči Židům, v dnešní době. V závěru přednášky pak studentům představil studijní program Bezpečnostní a strategická studia, jehož je na Masarykově univerzitě garantem.
„V Evropě neexistují jasné statistiky průzkumu umožňující srovnání antisemitismu, nicméně na základě dostupných zdrojů se míra antisemitismu v České republice jeví jako nižší, než je tomu v západní i východní Evropě,“ říká Miroslav Mareš s tím, že obecně se lze setkat jak s projevy neonacistického antisemitismu, dále jakéhosi lidového či anti-mocenského antisemitismu, ve východní Evropě pak křesťanského antisemitismu, bohužel na vzestupu je v západní Evropě a na Balkáně také islamistický antisemitismus.
„Antisemitismus se někdy, zejména u novodobé levice, maskuje takzvaným antisionismem zaměřeným proti Státu Izrael. Tyto jednotlivé formy však od sebe nelze jednoznačně oddělit, často se prolínají,“ pokračuje Mareš.
Jeho návštěva v Prostějově nebyla náhodná, právě toto město bylo před časem často zmiňováno v souvislosti s projevy antisemitismu.
„Prostějov se stal bohužel příkladem toho, jak nešťastně vedená debata nad v podstatě technickým řešením rehabilitace židovského hřbitova, může dát průchod vlně antisemitských projevů zejména v kyberprostoru, tedy na sociálních sítích, v některých místních médiích nebo vybudit někoho k psaní hanlivých antisemitských anonymů,“ konstatoval Miroslav Mareš.
„Co lidi k projevům toho lidového antisemitismu vede?,“ dotázal se jeden ze studentů.
„Jednak jsou to hluboce zakořeněné předsudky vůči Židům, ale někdy je to jistá víra v konspirační teorie, například o ovládání světa a médií Židy. Co se týče lidového antisemitismu, který se objevil u nás už v podstatě krátce po druhé světové válce, kdy měli lidé ještě v čerstvé paměti holokaust, tak vlna antisemitismu se bohužel zvedla třeba tehdy, když se Židé vrátili z koncentračních táborů a domáhali se zpět svého majetku, který jim byl zabaven, nebo který si ukryli u sousedů a známých,“ uzavřel Mareš.
Přednášku pro studenty pořádal spolek Hanácký Jeruzalém ve spolupráci s Gymnáziem Jiřího Wolkera v Prostějově.
Zdeněk Vysloužil, Prostějovský deník
Krátký medailonek profesora Mareše:
Prof. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, PhD., narozen 1974, je garantem oboru Bezpečnostní a strategická studia na Katedře politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Zaměřuje se na výzkum extremismu a terorismu ve střední Evropě. Je členem Evropské sítě expertů pro záležitosti terorismu (EENET). Spolupracoval s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a podílel se na protiextremistických a protiteroristických aktivitách Evropské unie. Je autorem či spoluautorem více než dvou set odborných publikací (mj. s Astrid Bötticher napsal knihu Extremismus – Theorien, Konzepte, Formen, vydanou v roce 2012 v Oldenbourg Verlag v Mnichově).