8. dubna si připomeneme 161. výročí od narození prostějovského rodáka, filozofa a zakladatele fenomenologie Edmunda Husserla. 12. dubna uplyne sto sedmdesát let od narození prostějovského spolkového, národního a komunálního činitele, dlouholetého zastupitele a radního Františka Neumanna. Co spojuje tyto dvě na první pohled různorodé (sice věkem blízké) osobnosti?
Je to právě Prostějov, ve kterém Husserl žil jen osm let a Neumann přes půl století. Spojuje je přátelství a měšťanský dům na hlavním prostějovském náměstí zvaný U Zlaté studny.
Obchodník Adolf Husserl
Edmundův otec Adolf Husserl (1827–1884) byl majitelem domovního podílu v domě č. 15 ležícím na rohu ulic Křížkovského 2 – Lutinovova 9 ( dříve Nadační – Na náspu). V mládí pomáhal jako obchodní příručí matce prodávat oděvy a střižní zboží v pronajatém krámě pod radnicí. Jel na zkušenou do Budapešti. Potom obchodoval se zemědělskými plodinami a železem. Oženil se a narodili se mu synové Heinrich, Edmund a Emil. Jeho snem bylo mít továrnu, dokonce získal i tovární povolení k výrobě vaty. Nakonec od toho ustoupil a věnoval se obchodu. 6. 5. 1860 ohlásil provozování obchodu se střižním a bílým zbožím. Po roce 1866 vedl obchod se soukenným zbožím v pronajatých místnostech domu č. 21 U Zlaté studny. Nadále však bydlel v ghettu.
I domy mají svoje osudy
Dům U Zlaté studny byl starým právovárečným domem nacházejícím se na známé obchodní prostějovské tepně na krejcárku. Od roku 1853 patřil židovským kupcům – bratrům Glassovým a od roku 1861 Adolfovu bratru Bernardu Husserlovi. 7. 12.1881 Adolf svůj podíl v domě č. 15 prodal Abrahamu Glassovi a s rodinou se odstěhoval do domu U Zlaté studny, kde si pronajal byt.
Začátkem října roku 1883 dům U Zlaté studny koupili od Bernarda Husserla manželé František a Marie Neumannovi. Dům převzali i s nájemníky obchodů ( Sigmund Husserl – šicí stroje, Adolf Husserl – obchod s látkami). V místnostech po smíšeném obchodu zřídili uzenářský a řeznický obchod.
Továrna bratří Husserlových – Adolf Husserl & Sohn
24. dubna1884 Adolf Husserl zemřel. Obchod převzali synové Heinrich a Emil a rodina Husserlova zde žila do roku 1887. Tohoto roku Heinrich Husserl koupil dům č. 26 na Dolním náměstí (nyní T. G. Masaryka) v Prostějově. S mladším bratrem Emilem založil firmu „Adolf Husserl a syn, továrna na pánské oděvy a výrobu prádla“. Využívali systém domácí práce. Zaměstnávali 160 domácích krejčích. V konfekčním oboru patřila firma na začátku 20. století k největším podle velikosti.
Jelikož se výroba rozšiřovala a byly zde malé prostory, Heinrich dům v roce 1910 prodal a firmu založil v nově postavené továrně v Olomoucké ulici č. 26 pod názvem „Adolf Husserl a syn: První prostějovská elektromechanická továrna na prádlo a mužské, chlapecké a dětské oděvy Prostějov – Vídeň“. Ředitelem Husserlovy továrny byl Alexander Bratter (1863–1942), který se přátelil s Edmundem Husserlem a byl s ním v písemném kontaktu. Zajímal se o filozofii a Edmunda poznal už za studií ve Vídni. Heinrich a Emil vedli ve 20. letech filiálku ve Vídni. Továrna fungovala do roku 1930, kdy byla prodána v konkurzu.
Dobrým známým Edmunda Husserla byl rovněž František Neumann. Znal se i s jeho synem, hudebním skladatelem Františkem Neumannem. V roce 1910 po premiéře Neumannovy opery Milkování ve Frankfurtu nad Mohanem poslal Neumannovým rodičům do Prostějova velmi srdečné blahopřání.
Epilog
František Neumann zemřel 16. února 1932 a jeho pohřbu se účastnily stovky Prostějovanů. Edmund Husserl zemřel 27. dubna 1938 ve Freiburgu jako starý unavený člověk pronásledovaný nacistickým režimem. Jako emeritní profesor židovského původu nemohl publikovat.
Edmund Husserl, náš nejslavnější rodák, byl u nás prakticky neznámý. Fenomenologie byla označena za buržoazní „pavědu“ a jeho spisy zde nevycházely. Přesto zde byli badatelé a vědci, kteří zpřístupňovali Husserlovo dílo a pátrali po osudech tohoto vědce. Patřili mezi ně filozof Jan Patočka, historik Jan Kühndel, bibliofil Josef Glivický, vedoucí archivu Ludmila Grůzová a další. Plně se zájem o něj rozvinul po roce 1989, kdy začala být vydávána Husserlova díla, včetně monografie od Ivana Blechy. Konaly se husserlovské konference (1991, 2000, 2009) a Husserl získal svoje místo i v muzejní expozici v budově „Špalíčku“.
Také u příležitosti letošního výročí byly v Prostějově plánovány různé akce – mezinárodní husserlovská konference, křest revue Kritika & Kontext, odhalení pamětní desky. Věříme, že aspoň některé z nich proběhnou v náhradním termínu a budeme tak moci uctít osobnost a dílo našeho slavného rodáka, o kterém Jan Patočka napsal v roce 1969 v časopise Štafeta ( č. 2) tato slova: „U nás za docela jiných poměrů se narodil velký evropský filozof jiného jazyka, který do naší národní společnosti nevrostl, ale brzy odešel do blízké a potom daleké ciziny. Myslitel, jakých je málo, takový, že jeho stopy zůstávají, jak je to vidět už dnes, viditelně na celých generacích. Jednou, krátce před smrtí, se na chvilku vrátil do rodné země a bylo mu tu dobře, lépe než v té době v oné dálné cizině. Ale jinak tu zůstal dost neznámý.“
Hana Bartková, členka spolku Hanácký Jeruzalém