V neděli 14. 4. 2024 se v Praze uskutečnil už 20. ročník akce Kulturou proti antisemitismu. Akce, která ani po 20 letech neztrácí nic na své aktuálnosti, spíše naopak, se zúčastnili i přeživší masakr v jižním Izraeli 7. října 2023. A podělili se s přítomnými o své zkušenosti.
Za organizátory – ICEJ – pronesl pan Mojmír Kallus mimo jiné tato slova:
„Dámy a pánové, přátelé,
Cílem dnešního pořadu je připomenout oběti války v Izraeli a její příčinu a vyjádřit solidaritu s rukojmími a jejich rodinami.
Svědectví, která jste slyšeli, mluví sama za sebe. Přesto se kolem tohoto konfliktu objevuje řada zmatených tvrzení, která prozrazují nepochopení, naivitu nebo přímo podlehnutí lživé propagandě. Proto mi dovolte, abych shrnul základní samozřejmé pravdy.
Izrael vede legitimní obrannou válku poté, co byl 7. října napaden, kdy tisíce palestinských ozbrojenců vpadly na suverénní izraelské území a mimořádně brutálním způsobem vraždili, mučili, znásilňovali a unášeli civilisty.
Za téměř 80 let od holocaustu nebylo nikdy za jediný den zavražděno tolik Židů jako 7. října. Také míra sadistické bestiality překračuje všechny myslitelné meze. To nebyl jen nějaký útok, to byl pokus o genocidu. Bez připomenutí této skutečnosti nelze současnou situaci v Gaze pochopit.
Izrael znovu bojuje o svou existenci a jeho obranná akce je plně legitimní. Podle expertů na vedení válečných operací v takto složitém prostředí s hustou civilní zástavbou si Izrael počíná mimořádně ohleduplně k civilnímu obyvatelstvu, kterému vyhradil bezpečné zóny a umožňuje jeho evakuaci.
Situace Palestinců je jistě těžká. Mnoho civilistů zahynulo v důsledku útoků na legitimní vojenské cíle, protože Hamás je rozmístil mezi civilní obyvatelstvo – to samo o sobě je válečný zločin. Jsme svědky tragických incidentů. Izraelci omylem zastřelili tři vlastní lidi, rukojmí, kterým se podařilo utéct. Po šesti tisících úspěšných koordinacích s humanitárními konvoji bylo vinou velitele střelby, který nedodržel předpis, zabito sedm pracovníků humanitární organizace. Podobné tragické omyly se ve válce stávají.
Civilní oběti jsou ale politováníhodným důsledkem války, kterou rozpoutal Hamás, a cynického využívání vlastního obyvatelstva jako živých štítů. To se nezměnilo ani po šesti měsících bojů.
Neméně znepokojivý je nebývalý nárůst nenávistných protižidovských projevů na celém světě. Ještě dříve, než Izrael vypálil jedinou střelu, se ulice mnoha světových měst zaplnily davy skandujícími genocidní heslo „from the river to the sea“. Palestina prý má být Judenfrei. Množství útoků na Židy se zvýšilo o stovky procent.
Izrael, který se genocidě brání, je z ní dokonce obviňován. Vina za civilní oběti je místo Hamásu připisována Židům! Jak řekl soudce Aharon Barak při slyšení v Haagu, je to jako by byl Kainův zločin přičítán Abelovi. To je převracení práva.
Navzdory ohromnému množství důkazů už palestinská propaganda pilně pracuje na popírání zvěrstev, kterých se teroristé dopustili a jimiž se dokonce sami chlubili. To je stejné jako popírání holocaustu.
Po dvacet let tady připomínáme oběti šoa a mluvíme o tom, že z minulosti je třeba se poučit. Dnes je doba, kdy se ukáže, zdali heslo „nikdy více“ je jen prázdný slogan, který vyslovujeme, když nás to nic nestojí, anebo zda je vezmeme vážně.
Sedmý říjen byl jako blesk, který jasně nasvítil realitu. Jde o zápas světla s temnotou, pravdy proti lži. Není morální rovnost mezi pachateli zvěrstev a vojáky bránícími svou vlast. To je třeba stále znovu opakovat.
Když jsem tento týden letěl z Izraele, v magazínu společnosti El Al byl rozhovor s izraelským Arabem, novinářem Josephem Haddadem, který také stále znovu opakuje samozřejmosti. Titulek zněl: „Naší jedinou zbraní je pravda. A s ní zvítězíme.“
Myslím, že v České republice toto heslo dobře rezonuje. Držme se ho.„
fota: zdroj – facebooková skupina Podporujeme Izrael:
