U domu č. 43 v ulici Havlíčkova v Prostějově jsme položili kameny zmizelých za Karla Beamta narozeného 4. ledna 1929 a jeho bratra Pavla Beamta narozeného 5. dubna 1936. Oba byli zavražděni v roce 1944 v Osvětimi.
Jméno Beamt bylo v Prostějově spojeno s kožešnictvím. V židovských uličkách, přesněji v domě č. 11 na rozhraní Úprkovy (tehdejší Brecherovy) ulice a ulice Kostelní od roku 1912 velkoobchod s kožešinami vedla jejich babička Pavla Beamtová. Prodávala také kůže a krejčovské přípravky. Babičku však chlapci už nepoznali. Zemřela 2. listopadu 1931 ve Vídni.
Velkoobchod se stejným názvem Pavla Beamtová potom vedli společně jejich otec Emil Beamt s bratrem Erichem a švagrem Leo Bergelem, manželem sestry Irmy. Bydleli a obchod měli v Úprkově ulici č. 19. Tento dům se nacházel na pravé straně ulice jako jediný mezi křesťanskými domy.
Rodina Beamtových patřila k významným a váženým židovským rodinám v Prostějově. Oba chlapci prožívali krásné a radostné dětství s milovanými rodiči – Emilem a Gretou Beamtovými, dědečkem Ludvíkem Winterem, který měl na Masarykově náměstí č. 8 obchod s obuví a babičkou Rudolfinou. Návštěvy rodinných přátel například Bedřicha Brattera či Bruno Sborowitze, výlety do okolí Prostějova, Luhačovic či Mariánských Lázní – to všechno byl svět jejich dětství.
Tatínek Emil Beamt byl členem Muzejního spolku a podporovatelem zdejšího muzea a zároveň byl i funkcionářem v židovském sportovním klubu Maccabi, kde byl vedoucím tenisového oddílu. Tento krásný svět dětství utnula válka a datum 8. červenec 1942, kdy byli s rodiči a příbuznými transportováni do Terezína a odtud 28. října 1944 do Osvětimi, kde byli zavražděni. Karlovi bylo patnáct let a Pavlovi osm let.
Oba chlapci a jejich tragický osud zůstaly v paměti i prostějovské rodačky Maud Beerové. Zmínila je ve své knize Co oheň nespálil: „ Karel a Pavel Beamtovi zůstali v Terezíně až do října 1944. Vídala jsem je. Poslali je do Osvětimi krátce před koncem války.“ Znala zvláště Karla, který byl jejím vrstevníkem – oba se totiž narodili v roce 1929, byl tedy jejím spolužákem. Vzpomínala také na výuku židovského náboženství ve škole v Rejskově ulici, které vedl učitel Pinchas Brössler.
Celá rodina Beamtových skončila svůj život v koncentračních táborech. Mezi nimi také sestřenice chlapců Liana a Pavla Beamtovy, za které jsme pokládali kameny zmizelých před dvěma lety. Milovaný dědeček Ludvík Winter zemřel v Terezíně 1. srpna 1942, babička Rudolfina v Osvětimi v roce 1942. Z celé rodiny se zachránil jen Zikmund Bergel, který ve svých sedmnácti letech v srpnu 1939 emigroval do Ekvádoru. Zemřel v roce 1957 v Paříži.
Hana Bartková, členka spolku Hanácký Jeruzalém
