Také v letošním roce budeme pokračovat v ukládání Kamenů zmizelých, které připomínají osudy lidí odvlečených do koncentračních táborů či zavražděných ve vyhlazovacích táborech během II. světové války. Letošní termín ukládání pamětních kamenů byl původně stanoven na datum co možná nejbližší k 75. výročí konce II. světové války. Bohužel, aktuální epidemiologická situace přiměla organizátory akci odsunout, a to na 25. 6. 2020, což je datum opět symbolické, protože právě na přelomu června a července roku 1942 bylo z Prostějova deportováno 1259 lidí. Drtivá většina z nich byla kvůli svému židovskému původu povražděna v Baranoviči, Malém Trostinci, Treblince, Raasice, mnozí zemřeli v Terezíně. Stali se tak oběťmi největší genocidy v průběhu 20. století. Domů do Prostějova se vrátilo pouze 109 osob.
„V loňském roce jsme v ulicích Prostějova uložili prvních 11 pamětních kamenů za naše někdejší spoluobčany. Určit, za koho z tolika obětí kámen uložit, nebylo jednoduché. Proto byly Stolpersteine uloženy primárně za malé děti. Mimochodem mezi povražděnými prostějovskými občany židovského původu bylo přes 110 dětí do 15 let,“ připomíná předseda spolku Hanácký Jeruzalém Michal Šmucr s tím, že tentokrát budou kameny věnovány lidem, jejichž potomci nebo blízcí žijí. Někteří v České republice, jiní třeba v Izraeli nebo Švýcarsku.
„Kameny zmizelých tak uloží (ať už osobně nebo zprostředkovaně) potomci paní Edy Tausové z Prostějova, která se ve svých 19 letech dožila osvobození koncentračního tábora Bergen – Belsen. Její dcera s rodinou žije v Izraeli. Ze Švýcarska bude ukládání přítomna (zřejmě pouze virtuálně) paní Eva Sternkükerová, dcera Judy Sternkükera. Ten stačil z Prostějova, kde žil on i jeho rodina, před nacisty prchnout do tehdejší Palestiny. Zapojil se v rámci tamní brigády britského vojska do boje proti nacistům a po válce se vrátil v hodnosti četaře do Československa. Získal vyznamenání za statečnost při osvobozování republiky,“ dodává Šmucr.
Pamětní kameny budou uloženy třeba také za rodinné příslušníky někdejšího předsedy prostějovské Židovské obce Otto Brattera, za rodiče výtvarnice Alžběty Zelené, rozené Kleinerové, nebo za bratry Bauerovy, jejichž někdejší budova továrny dnes funguje jako mateřská škola.
Za koho a ve kterých ulicích tedy kameny přibudou?
Ida a Moritz Schreiberovi – Wolkerova
Ernestine, Edith a Desider Tausovi – Křížkovského
Julie a Pavel Brammerovi, Eva Redlichová – Hvězda
Mindel a Salo Sternkükerovi – Palackého
Salomon a Anna Kleinerovi – Pernštýnské nám.
Rudolf, Ludvík a Josef Bauerovi – Hanačka
Alexander Bratter, Klára a Petr Eisenstädterovi – Fanderlíkova
V souvislosti s osudy konkrétních lidí, kteří se stali oběťmi holocaustu, si umístěním informační tabule připomeneme i osud starého židovského hřbitova, který byl v období II. světové války zdevastován.
-zv-jg-
foto: Ivan Čech