Zástupci spolku Hanácký Jeruzalém, Klubu historického a státovědný ve spolupráci s městem Prostějovem a Městským divadlem uspořádali ve čtvrtek 25. června 2020 v divadelním sále Městského divadla v Prostějově přednášku diplomata, hebraisty a zvláštního zmocněnce pro holocaust, mezináboženský dialog a svobodu vyznání na Ministerstvu zahraničních věcí ČR Roberta Řeháka na téma Fenomén Golem mezi tradicí a mystikou.
Přednášející v úvodě seznámil přítomné s židovskou mystikou zvanou kabala, která představuje vrchol pyramidy začínající Tórou, Midrašem a Talmudem. „Kabala pochází od hebrejského kořene kbl, který znamená něco přijímat. Stejně jako tradice, které přijímáme od generací předchozích a máme je předávat těm dalším. U kabaly je však klíčové, aby byla propojena vertikálou víry. Jinak se může rozpadnout na různá ezoterická učení,“ uvedl Robert Řehák a zároveň připomněl osobnost prvního profesora mystiky na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a zakladatele vědeckého studia kabaly Gershoma Scholema.
Následoval krátký exkurz do historie židovství (kniha o stvoření světa a člověka – Sefer Jecira, aškenázští chasidé ve 12. a 13. století, vyhnání Židů ze Španělska roku 1492, město Safed jako významné centrum kabalismu a svaté město judaismu, rabín, myslitel a zakladatel východoevropského chasidismu Baal Šem Tov, chasidé – spisovatel Jiří Langer a filozof Martin Buber).
Zlatou dobou judaismu je doba císaře Rudolfa II. Je to doba astronomů, astrologů, alchymistů, učenců, umělců, mágů i tajemné mandragory. Právě v této době žil rabín, učenec, autor sedmnácti knih (v češtině vyšly knihy Netivot olam – Stezka Tóry a Ner micva – Lampa přikázání), myslitel a kabalista Jehuda ben Becalel, známý jako rabi Loew popřípadě hebrejským akronymem MaHaRaL (též označovaný jako pražský Maharal).
Měl kontakty s Rudolfem II., byl přítelem astronoma Tycho de Brahe. Byl moravským zemským rabínem i vrchním pražským rabínem, vedl zde ješivu. „V letech 1584 –1587 se pravděpodobně pohyboval mezi Poznaní a Prostějovem. 27. září 1587 potvrdil svým podpisem statuta prostějovské židovské obce,“ dodal Robert Řehák.
Rabi Loew byl také tvůrcem pražského Golema. Vytvořil jej jako svého sluhu i ochránce pražského ghetta. Byla to jakási oživlá socha utvořená z hlíny, neúplná a nedokonalá.
Co to byl šém? Jak Golem vypadal? Proč jej nakonec jeho tvůrce zničil? Nachází se ještě na půdě Staronové synagogy? Tyto a další otázky zde samozřejmě rovněž zazněly. Přítomní mohli také nahlédnout do řady legend o Golemovi včetně filmů, knih i výtvarného zobrazení. „Podle pověsti rabi Loew napsal Golemovi na čelo slovo emet neboli pravda (písmena hebrejské abecedy alet, mem, tav). Pro znehybnění Golema potom stačilo smazat první písmeno z tohoto slova, čímž vzniklo slovo met (tedy mrtvý),“ podal jeden z výkladů Robert Řehák.
Legendy o vytvoření umělého člověka z hlíny mají řadu variant, od starověkého Egypta a Indie přes středověký příběh o Golemovi. Ten však původně nebyl spojován s rabi Loewem. Došlo k tomu až v 19. století, kdy vznikly příběhy Sippurim od lékaře a spisovatele Leopolda Weisela a později od dalších židovských autorů (Judl Rosenberg, Zázraky Maharala, 1909; Gustav Meyrink román Golem, 1915).
Přednáška byla uzavřena pohledy do 20. století – vytvoření umělého člověka robota (Karel Čapek hra R. U. R) a úloze amerického matematika a kybernetika Norberta Wierera.
Hana Bartková, členka spolku Hanácký Jeruzalém