8. dubna 1859 – se v Prostějově narodil filozof a zakladatel fenomenologie Edmund Husserl. Narodil se v domě v dnešní Uprkově ulici č. 15.
Otec Abraham Adolf Husserl byl obchodníkem střižním a módním zbožím. Vyrůstal v liberálním ovzduší. V Prostějově navštěvoval městskou školu. V deseti letech odešel studovat na gymnázium do Vídně (pobyl zde jen rok) a potom pokračoval na německém gymnáziu v Olomouci, kde v roce 1876 maturoval. Studoval matematiku, fyziku, astronomii a filozofii na univerzitách v Lipsku, Berlíně a ve Vídni. Zde v roce 1882 promoval. V Lipsku se seznámil s T. G. Masarykem, který ho zasvětil do základů filozofie a doporučil mu filozofické přednášky Franze Brentana. Husserl si Masaryka velmi vážil a označil ho za svého mentora a prvního vychovatele.
Na univerzitě v Halle obhájil docenturu a napsal spis Filozofie aritmetiky. V letech 1901–1916 působil na univerzitě v Göttingenu a od roku 1916 jako řádný profesor na univerzitě ve Freiburgu. Vytvořil zde fenomenologickou školu, k níž patřili jeho žáci Edith Steinová, Martin Heidegger, Max Scheler a Eugen Fink. Jeho stěžejní práce zabývající se fenomenologií se jmenovala Logická zkoumání. Fenomenologie je popis nebo výzkum světa, jak se ukazuje. Jedná se o proniknutí k pravé povaze věcí.
Husserl byl uzavřený, nesmírně pracovitý, skromný člověk. Dokázal pracovat až deset hodin denně. Své myšlenky zapisoval těsnopisem na lístečky. Potom je třídil a přepisoval do textů. Byl stále nespokojen s tím, co napsal. Za svého života vydal jen dvě dokončené práce – Logická zkoumání a Karteziánské meditace. Většina jeho prací zůstala v rukopisech. Před nástupem nacistů k moci zůstalo asi 50 000 stran rukopisů a přepisů. Celou pozůstalost zachránil františkán Herman Leo Van Breda, který ji převezl do belgické Lovaně. Zde sídlí Husserlův archiv, který je centrem bádání. Podílí se na vydávání sebraných spisů pod názvem Husserliana.
Významnou životní oporou mu byla manželka Malvína Steinschneiderová pocházející z Prostějova. Pomáhala zařizovat lovaňský archiv.
Díla tohoto velkého filozofa u nás začala znovu vycházet po roce 1989. Výjimkou bylo dílo vydané na začátku normalizace (1972) Krize evropských věd a transcendentální fenomenologie. Husserlovým vykladačem a stoupencem fenomenologie byl filozof Jan Patočka. Patočkova kniha Přirozený svět jako filozofický problém navazuje na Husserlovu fenomenologii.
Co připomíná tohoto slavného rodáka v našem městě?
Jeho rodný dům byl v lednu 1959 zbourán (paradoxem bylo, že se tak stalo v roce 100. výročí narození, mimochodem na jeho místě je dnes parkoviště ). Nezachovala se ani budova městské školy. Našeho významného rodáka připomíná název náměstí, pamětní deska s reliéfem od sochaře Bohumila Teplého na budově radnice, muzejní expozice ve Špalíčku a nově pamětní deska na fasádě Finančního úřadu v Křížkovského ulici (autor Miloš Karásek). Deska je situována v lokalitě, kde stával Husserlův rodný dům.
Předkové tohoto slavného prostějovského rodáka jsou pohřbeni na starém židovském hřbitově v dnešní Studentské ulici.
Edmund Husserl zemřel 27. dubna 1938 v bádenském Freiburgu. Prostějov v něm má krajana, který vstoupil do evropské kultury a vzdělanosti 20. století jako jedna z jejích největších postav.
Hana Bartková
foto: Muzeum a galerie v Prostějově, Marie Dokoupilová
Publikace o Edmundu Husserlovi
vložila: Jana Gáborová, členka spolku Hanácký Jeruzalém