Knižní řada si klade za cíl zpřístupnit odborníkům i široké veřejnosti současné bádání o moderních židovských dějinách a kultuře v českých zemích a střední Evropě v období od 18. století do současnosti. Reaguje tak na nedostatek publikovaných kvalitních prací v češtině a chce podnítit a metodicky inspirovat další výzkum o Židech v českých zemích.
Ediční řadu připravují Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky a Židovské muzeum v Praze. Odbornými redaktory jsou Kateřina Čapková a Michal Frankl. V radě jsou zastoupeni přední odborníci na židovské dějiny: Benjamin Frommer, Hillel Kieval, Ineš Koeitzsch a Michael L. Miller. Řadu podporuje Společnost pro dějiny československých Židů se sídlem v New Yorku.
Dosud zde vyšlo od roku 2015 šest publikací. Řada byla „zahájena“ kvalitní monografií historika a vysokoškolského pedagoga působícího v Maďarsku Michaela L. Millera Moravští Židé v době emancipace. Práci přeložila z angličtiny ( Rabbis andrevolution: the Jews of Moravia in the age of emancipation)Klára Mičková. Je věnována taképroblematice vlivů haskaly, chasidismu a náboženských reforem, událostem revolučního roku 1848–1849, otázkám zrovnoprávnění Židů a pozdějšímu nárůstu česko-německých konfliktů. Setkáme se zde i s osobnostmi moravské haskaly – rabíny Mordechajem Benetem a Hirschem Fasselem (1802–1884), rodákem z Boskovic a prostějovským rabínem v letech 1836–1852 i politickým vůdcem.
Poslední vydanou knihou (vyšla letos v květnu) je publikace editorů Kateřiny Čapkové a Davida Rechtera Židé, nebo Němci? Německy mluvící Židé v poválečném Československu, Polsku a Německu. Navazuje na předchozí knihu historičky Kateřiny Čapkové Češi, Němci, Židé?: národní identita Židů v Čechách v letech 1918–1938 (Praha nakladatelství Paseka 2013). Na vydání čeká publikace Petera Hallamy Národní hrdinové židovské oběti Holocaust v české kulturní paměti.
Hana Bartková, členka spolku Hanácký Jeruzalém
Zdroje:
Nakladatelství Lidové noviny, ediční plán
Dějiny a současnost 6/ 2019