8. dubna si připomínáme 162. výročí od narození a 27. dubna 83. výročí od úmrtí našeho rodáka, filozofa a zakladatele fenomenologie Edmunda Husserla. Připomeňme si jej následujícími poznámkami:
Poznámka první: Nad jednou historickou fotografií
V loňském roce vyšlo tematické číslo revue Kritika & Kontext (No 58, XXII. ročník 2019–2020) Edmund Husserl (1859–1938) & Prostějov/ Prossnitz. Revui vydává občanské sdružení K & K association v Bratislavě. V tomto čísle revue je na str. 57 uveřejněná fotografie s popiskou: obchod Husserlovcov na náměstí v Prostějově / Shop of Husserl family. Není zde uveden zdroj fotografie, datace a fotografie se ani nevztahuje k dané studii (Diskuse o myšlenkách a dědictví Edmunda Husserla, fenomenologie, modernismus, Evropa a post truth).
O jaký dům se jedná? Co víme o jeho historii? Jak souvisí s Husserlovou rodinou? Na tyto otázky se pokusíme odpovědět v následujících řádcích.
Na fotografii je zachycen právovárečný měšťanský dům U Zlaté studny na Hlavním náměstí v Prostějově (později Dolním, Františka Josefa, nyní T. G. Masaryka č. 21) známý už z přelomu 13. a 14. století. Byl spojený s výrobou a výčepem piva, později výčepem piva, vína a kořalky. Jeho majitelem byl například významný rod prostějovských Primusů ze Zvířetína. Martin Primus byl ve druhé polovině 16. století prostějovským purkmistrem. Dům má pozoruhodný starobylý portál z roku 1666. Nacházel se na známé prostějovské obchodní tepně zvané Na Krejcárku.
V domě se vystřídala řada majitelů. V roce 1853 jej koupili židovští obchodníci – bratři Eliáš a Bernard Glasovi a v roce 1861 Sigmund a Bernard Husserlovi, bratři Edmundova otce Adolfa. Sigmund zde provozoval obchod se smíšeným zbožím a Bernard se střižním zbožím.
Po roce 1866 si zde pronajal svůj obchod s látkami a oděvy Adolf Husserl. V prosinci 1881 prodal svůj podíl v domě č. 15 v židovské obci a pronajal si byt v domě v domě U Zlaté studny. V říjnu 1883 prodal Bernard Husserl dům manželům Františku a Marii Neumannovým. Ti převzali dům i s nájemníky obchodů. František Neumann si zde vybudoval řeznický a uzenářský obchod. Neumannovi patřili k významným prostějovským spolkovým a kulturním činitelům. Z jejich dětí vynikl syn František (1874–1929), který byl hudebním skladatelem a dirigentem.
Adolf Husserl patřil tehdy k největším obchodníkům se suknem v Prostějově. 24. dubna 1884 zemřel a vedení firmy převzal syn Heinrich. Rodina Husserlova žila v domě U Zlaté studny do roku 1887, kdy se přestěhovala do domu č. 26 na hlavním náměstí. Založili továrnu „Adolf Husserl a syn, továrna na pánské oděvy a výrobu prádla“. Firmu vedl Heinrich společně s bratrem Emilem. Od roku 1910 podnikali v prostorách domu č. 26 v Olomoucké ulici.
Vraťme se ale ještě k této fotografii. Byla pořízená kolem roku 1892, kdy zde už Husserlovi nepodnikali, ani nebydleli. Jen strýc Sigmund zde měl v pravé části domu obchod se šicími stroji. V levé části bylo řeznictví a uzenářství Františka Neumanna. Dům je zachycen ve stavu před rekonstrukcí (2. patro sice už není slepé, ale na půdu vedly kolenaté okapové roury, stará šindelová střecha).
Jedná se tedy o fotografii pořízenou před přestavbou domu manžely Neumannovými v devadesátých letech 19. století. Tehdy dům dostal novou fasádu, plechovou střechu, ve dvoře vznikla uzenářská dílna na plynový pohon a zároveň byl odstraněn poslední zbytek arkádového nádvoří. Plně funkční druhé patro dostal dům až v roce 1921.
Malé shrnutí: v domě žili Edmundovi rodiče v letech 1881–1887. Edmund Husserl Prostějov opustil už v roce 1868, kdy odešel studovat do Vídně, následovala studia v Olomouci, Vídni a Berlíně a pedagogické a vědecké působení na univerzitách v Německu.
Přesto ale měl kontakty s Prostějovem. Byl také dobrým známým podnikatele, veřejného a spolkového činitele Františka Neumanna (1850–1932). Znal se také s jeho synem hudebním skladatelem Františkem Neumannem. V roce 1910 měla ve Frankfurtu nad Mohanem premiéru jeho opera Milkování a při této příležitosti poslal Edmund Husserl rodině Neumannových do Prostějova blahopřejný dopis.
Ještě malý dovětek: fotografie je jedinečná v zachycení atmosféry tehdejšího Prostějova, především obchodního ruchu. Vidíme zde například bryčku, řeznické špalky, boudy, markýzy nad okny obchodu i ženu v dobovém oblečení.
Poznámka druhá: Edmund Husserl – zakladatel fenomenologie, olomoucké a prostějovské reálie
Koncem loňského roku vyšla publikace Františka Všetičky Olomouc literární 4 – o literárních tvůrcích spjatých s Olomoucí (Olomouc 2020, nakladatelství Hana Dziková – CULTUM).
Literární vědec docent František Všetička ( *1932) se věnuje literární historii, teorii, překladům polské poezie i beletrii Je autorem více než dvaceti publikací. Je také znalcem regionální literatury a místopisu.
V publikaci (na str. 67–70) najdeme fejeton nazvaný Zakladatel fenomenologie pojednávající o Edmundu Husserlovi. Podívejme se na něj blíže.
„Rok 1848 znamená pro židovské obyvatelstvo osvobození z ghetta. Od tohoto roku se mohou usídlit kdekoliv mimo ně. Rodina prostějovského Adolfa Husserla byla v tomto směru poněkud konzervativnější a na rozdíl od mnohých svých soukmenovců setrvávala nadále na území židovské čtvrti. Žila v ní ještě roku 1859, kdy se v ní narodil druhorozený syn Edmund Otec i Edmundovi bratři byli obchodníci a podnikatelé, jediný Edmund se dal zcela jiným směrem. Začal studovat.“ Tak začíná svůj fejeton František Všetička. „Stěhování“ z ghetta ale nespočívalo v konzervativnosti rodiny, ale v sociálním postavení. Židé si zpočátku pronajímali krámky v přízemí radnice (to je i případ matky Adolfa Husserla Mariany), potom obchodní místnosti v domech na náměstí a teprve až koncem 19. století a na začátku 20. století budovali domy a zakládali továrny například v ulicích Rejskova, Kollárova, Havlíčkova, Olomoucká, Palackého. V ghettu potom bydleli jen chudí Židé. Adolf Husserl si zpočátku pronajal obchod v domě U Zlaté studny (1866) a až později se do domu s rodinou přestěhoval (1881).
Autor si dále všímá Husserlova studia, nejprve na hlavní městské škole v Prostějově, potom na reálném gymnáziu ve Vídni, odkud ho rodiče kvůli laxnímu přístupu ke studiu odvolali a umožnili mu pokračovat ve studiu na německém gymnáziu v Olomouci v letech 1869–1876. Uvádí opět malý zájem Husserla o učivo s výjimkou matematiky a fyziky. V červnu roku 1876 však na gymnáziu zdárně odmaturoval.
Zvláště cenné jsou místopisné informace. V době studií na německém gymnáziu Edmund Husserl bydlel v domě v ulici Pekařské č. 18 (dnes čísla 16 a 18 jsou spojená v novostavbu). Německé gymnázium se tehdy nacházelo v budově staré univerzity na Univerzitním náměstí č. 22 (nyní Cyrilometodějská teologická fakulta UP).
Ve Všetičkově stati nechybějí informace o Husserlových studiích ve Vídni a Berlíně, vojenské roční dobrovolnické službě v Olomouci a jeho vědecké kariéře na univerzitách v Halle, Göttingenu a Freiburgu.
Všímá si také setkání Husserla s T. G. Masarykem v Lipsku v roce 1876 a jeho významu při dalším směřování Husserla k filozofii. Cituje zde ukázku z Husserlova dopisu z 21. 8. 1935 adresovaného prostějovskému učiteli Františku Jančíkovi. Uvádí zde například zmínku o tom, že jej „ Masaryk vyléčil z falešného, neetického nacionalismu, jehož principem je nenávist a bezbřehý egoismus místo bratrského spojenectví“. Všetička dává uvedenou informaci do dobového kontextu a vidí v ní Husserlovu obavu z nacistického nacionalismu.
„České, respektive prostějovské prostředí na Husserla plně nezapomnělo. Roku 1936 o něm a jeho díle napsal zasvěcenou studii Waldemar Ethen do druhého dílu svých Portrétů a siluet. Zasvěcenou mimo jiné proto, že Ethen (vlastním jménem Štěpán Kožušníček) měl filozofické vzdělání na německých univerzitách a na univerzitě české,“ píše dále František Všetička. S tím lze plně souhlasit. Waldemar Ethen zpracoval skutečně zasvěcenou studii, která se zabývá metodou fenomenologie a Husserlovým myšlením. Byla uveřejněna v knize Portréty a siluety (na str. 65– 69) vydané Hanáckou knihtiskárnou v roce 1936 v Olomouci. Pro doplnění uvádíme, že Waldemar Ethen (1883–1949) vedle filozofie vystudoval klasickou filologii a světovou literaturu. V letech 1909–1930 učil latinu a řečtinu na prostějovském gymnáziu a byl také literárním historikem, kulturním publicistou, prozaikem a básníkem.
Cenné jsou také zmínky o statích publikovaných v prostějovských Kulturních zprávách (v číslech 5, 6, ročníku 1938). Jejich autorem byl František Jančík. Najdeme zde informaci o Husserlově smrti a vzpomínaný filozofův dopis Františku Jančíkovi.
František Všetička uvádí, že „rodokmenem Husserlova rodu se zabýval prostějovský vlastivědný pracovník Jan Kühndel a příspěvek byl uveřejněn německy v časopise Archiv für Geschichte der Philosophie, jeho česká verze vyšla roku 1989 ve Zpravodaji Muzea Prostějovska“. Zde malé upřesnění. Stať Edmund Husserl Heitmat und Herkunft publikovaná v časopise Archiv für Geschichte der Philosophie (51. svazek, 1969, 3. sešit) byla Kühndelovým referátem proneseným na 4. mezinárodní husserlovské konferenci 6. září 1969 ve Schwäbisch Hallu. Text přeložila a opatřila poznámkami Ludmila Grůzová. Byl publikován pod názvem Domov a původ Edmunda Husserla v čísle 2, ročníku 1989 Zpravodaje Muzea Prostějovska v Prostějově (str. 30–33).
„Prostějovští pracovníci usilovali rovněž o dohledání rodného domu Edmunda Husserla, podařilo se jim to teprve roku 1959, kdy uplynulo sto let od Husserlova zrodu. Dům byl identifikován, ale před pracovníky již stála asanovaná ruina,“ uvádí František Všetička v závěru fejetonu. Tato informace není správná. Rok 1959 je rokem asanace domu a Husserlův dům se podařilo identifikovat až v prosinci 1966. Podívejme se na to nyní podrobněji. Dům za rozhraní ulic Lutinovova 9 a Křížkovského 2 se nacházel ve velmi špatném stavu a hrozil zřícením, proto byl vydán odborem výstavby Městského národního výboru v Prostějově příkaz k demolici. Proběhla v lednu roku 1959.
Ve druhé polovině šedesátých let 20. století v důsledku uvolněné politické situace se zvýšil zájem o osobnost Edmunda Husserla a o fenomenologii. V září a říjnu 1966 zavítali do okresního archivu v Prostějově ředitel Husserlova archivu v Lovani Herman Leo Van Breda, filozof Jan Patočka a Ernst W. Orth z univerzity v Mohuči. Přijeli si prohlédnout Husserlův rodný dům, zjistit podrobnosti o jeho životě a prostředí, z něhož vyšel. Bohužel informace však chyběly. Dosud si totiž nikdo nedal práci zjistit aspoň to, ve kterém domě se Husserl narodil. Tak se do bádání pustila ředitelka okresního archivu Ludmila Grůzová. Na základě archiválií židovské obce, matrik, katastrálních map a plánů stavebního úřadu se jí podařilo najít Husserlův rodný dům. V oněch místech se objevila 23. prosince 1966. Našla zde však jen pustou dřevěnou ohradu s nepatrnými zbytky zdi. Byla v tom i jakási ironie, neznalost a nezájem…Dům byl zbourán, aniž by se vědělo, že se v něm narodil náš nejslavnější rodák a filozof Edmund Husserl.
Autor fejetonu toto označuje jako „nefilozofické absurdum“. V závěru doplňuje také monografické práce o Husserlovi od Ivana Blechy (Husserl, Olomouc 1996 a Edmund Husserl a česká filozofie, Olomouc 2003).
Hana Bartková, členka spolku Hanácký Jeruzalém