
Daniel Meron působí jako velvyslanec Státu Izrael v České republice od roku 2017. Českou republiku poznává hned z několika rovin, jednak v rámci plnění svých pracovních povinností a jednak ve svém volném čase. To totiž rád cestuje a navštěvuje místa a města u nás. A to nejen ta, která jsou více či méně spojena s židovskou historií. Velvyslanec Daniel Meron navštívil nedávno i Prostějov, kde v galerii Špalíček zahajoval výstavu Masaryk a Svatá země. Při této příležitosti poskytl Deníku a také Hanáckému Jeruzalému krátký rozhovor.
Pane velvyslanče, v Prostějově nejste poprvé, jak na Vás toto město působí?
Rád se do Prostějova vracím. Hanácký Jeruzalém je krásné město v centru Hané, v centru Moravy s bohatou historií. Město, které bylo kdysi domovem silné židovské komunity, úspěšně se rozvíjející stejně tak, jak úspěšně se rozvíjelo celé město. Tedy až do tragických událostí, které přišly s II. světovou válkou.
Předkové Vaší manželky pocházejí z Moravy, můžete tedy některá moravská města srovnávat, myslíte, že Prostějov je z pohledu židovské historie něčím specifický?
Myslím si, že ano. Prostějov byl městem s druhou největší židovskou komunitou na Moravě. Pravda je, že spousta míst spojených s židovskou historií Prostějova byla poničena, přestavěna nebo zbourána, na druhou stranu spousta autentických míst zde zůstala. Někdejší velký templ, který dnes souží jako kostel, zrekonstruované domy v bývalém židovském ghettu, nový židovský hřbitov a starý židovský hřbitov, o jehož rehabilitaci se jedná, a kterému by měl být navrácen pietní význam. Také nesmím zapomenout na muzeum, konkrétně budovu ve Špalíčku (někdejší obecní židovský dům a bydliště posledního prostějovského rabína Ludvíka Schapa – pozn. zv), kde je krásná expozice o židovské historii města Prostějova. Toto všechno nepochybně skýtá potenciál pro další rozvoj.
Ptám se proto, že mě zajímá, zda by z Vašeho pohledu mohlo město Prostějov nabídnout něco zajímavého pro turisty.
Dovedu si například představit, že se turista vydá na střední Moravu s cílem navštívit místa spjatá s židovskou historií. Taková trasa pak může spojit několik lokalit, které nejsou od sebe příliš vzdálené. Kupříkladu Prostějov a Loštice. Případně se může vydat cíleně do míst svých kořenů. Podívat se, jak dnes vypadá město, kde žili a vyrůstali jeho předkové, a co zde dnes obecně židovskou komunitu a židovské dědictví připomíná. Třeba Prostějov měl kromě známých osobností židovského původu, kromě významných staveb také velmi známý a úspěšný fotbalový tým Makabi. Jeden z nejlepších českých fotbalových týmů. A to je také velkolepý příběh, který by mohl přitáhnout určitou pozornost.
V prostějovském Špalíčku jste zahajoval výstavu Masaryk a Svatá země. Jak aktuální je dnes podle Vás odkaz této historické cesty prvního československého prezidenta?
Je stále aktuální. Byla to přelomová cesta, která položila základ spolupráce našich zemí. V Izraeli se na ni vzpomíná dodnes. Vzpomíná se na prezidenta Masaryka jako zakladatele Československa a je připomínán jako podporovatel sionistické myšlenky, tedy práva Židů na vlastní stát. Výstava samozřejmě nezapomíná ani na jeho syna Jana Masaryka a jeho obrovskou podporu při konkrétní realizaci myšlenky, tedy vzniku židovského státu. V Izraeli se na tyto dvě osobnosti nikdy nezapomnělo.
Vztahy mezi Českou republikou, resp. Československem a Izraelem byly za minulého režimu velmi chladné, až na bodu mrazu. K jejich obnově došlo prakticky až po listopadu 1989. Dnes se jeví jako velmi dobré, jak to vnímáte Vy?
Ano, v dnešní době mají Izrael a Česká republika velmi dobré vztahy. Česká republika patří k nejlepším evropským přátelům Izraele. Konkrétní, hmatatelná spolupráce pak probíhá zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti, teď aktuálně ve spolupráci v oblasti medicíny, výzkumu, v oblasti kultury, sportu a věřme, po odeznění epidemie, znovu i v oblasti cestovního ruchu. To pouto, které mezi našimi zeměmi symbolicky navázal Tomáš Garrigue Masaryk, přetrvalo do dnešních dnů.
-zv- Deník
-jg- Hanácký Jeruzalém