Den architektury konaný v sobotu 5. října 2019 se zaměřil na prostějovskou poválečnou architekturu

Vitráže ve Zlaté bráně

Spolek Prostor Prostějov uspořádal v sobotu 5. října 2019 Den architektury. Procházka po perlách prostějovské architektury byla změřena na období po 2. světové válce, jehož stavby ve srovnání s prostějovskou secesí a modernou častou zůstávají stranou naší pozornosti.

I přes nepříznivé deštivé počasí se této akce zúčastnilo přes třicet zájemců. Seznámili se s historií, současností i stavebními proměnami tří významných budov. Mohli také nahlédnout do prostor návštěvníkům běžně nepřístupných. Průvodci byli architekti Jiří Zakopal a Vojtěch Jeřábek.

Budova městských lázní v Prostějově

Prvním objektem byla budova městských zimních lázní. Zde zazněly zajímavé informace o existenci soukromých prostějovských lázní na Floriánském náměstí a v Brněnské ulici č. 17. „Lázně měly tehdy plnit i funkci lázní očistných. Ne všechny byty a domy měly koupelny, proto zde bylo i 26 van a odpočinková místnost s lehátky,“ vysvětlil Jiří Zakopal a dodal, že autory projektu realizovaného v letech 1959–1962 byli Vladimír Vychodil a Radoslav Malaska. Železobetonové konstrukce navrhl Alois Smékal a interiéry Miloš Libra. Návštěvníci se také dostali do prostor pod bazénem. Vedoucí lázní Miloš Kaštil je seznámil s technickými záležitostmi, například s existencí dvou studní (artéská studna byla zprovozněna v roce 1966 o hloubce 180 metrů a vrtaná studna je hluboká 160 metrů) či s akustickými podhledy tlumícími hluk. Následoval výklad architektů o stylu brutalismu (stylu drsného betonu) a bruselském stylu odvozeném od československého pavilonu na výstavě EXPO 58. Dominovaly v něm jednoduchost, elegance a autenticita. Právě v tomto stylu bylo postaveno kino METRO 70.

Budova prostějovského kina Metro 70

Nízká vertikální stavba s břízolitovou fasádou realizovaná v letech 1965–1969 podle projektu Zdeňka Michala byla variací na starší návrh kina Hvězda v Uherském Hradišti. Kino bylo situováno do části parku a Školní ulice. Muselo však být odbouráno sto metrů  hradební zdi   Návštěvníci se dostali nejen do filmového sálu (měl tehdy plnit funkci krytu civilní obrany pro 900 osob), ale také za promítací plátno, do promítací kabiny, bývalého služebního bytu či mohli vystoupit z atria na kopuli nad filmovým sálem. Ředitelka kina Barbora Kucsa Prágerová poukázala na některé nevhodné úpravy interiéru ze začátku devadesátých let, například na malé prostory pokladny, umístění plastiky Vesmír, nevhodný tmavě modrý břízolit na kruhovém obvodu, čímž zaniká architektura oken. Toto se však po úpravách foyeru změní a do interiéru se vrátí i původní modřín. Bylo také poukázáno na použití pilastrů na obvodových zdech kina.

Poslední zastávka patřila obchodnímu domu PRIOR (nyní Zlatá brána). Byl postaven v letech 1970–1973 na místě bloku asanovaných měšťanských domů mezi Dukelskou bránou a tehdejším náměstím 9. května, 1. československé pětiletky, Filipcovým náměstím a náměstím Svatopluka Čecha podle projektu Ivany Vaškové a Stanislava Kubíka. Na tehdejší dobu se jednalo o slušnou stavbu, ale naprosto nevhodnou do těchto prostor. Připomenut byl i nerealizovaný projekt architekta Františka Frömla z roku 1987 na dostavbu budovy (dva přízemní pavilony). Rozsáhlá rekonstrukce objektu z roku 2013 otevřela druhé patro, odstranila nevhodné přístavby (například sklady, loubí, balkon). „Sklo nahradilo beton a mozaiku, budova prokoukla a netváří se tak nepřátelsky,“ zhodnotil Jiří Zakopal přínos těchto úprav. „Navíc třeba v interiéru jsou vhodně nad sebou umístěny eskalátory, takže lidé zde nemusí bloudit,“ dodal architekt. V interiéru najdeme také umělecky cenné Matalovy skleněné vitráže dříve umístěné na severním a východním průčelí budovy.

Hana Bartková

Fota: Hana Bartková