Procházka Zahradou života byl název komentované prohlídky nového židovského hřbitova za Brněnskou ulicí uspořádané prostějovskou Městskou knihovnou ve středu 21. června 2023. V horkém odpoledni na ni dorazily přes dvě desítky zájemců a rozhodně toho nelitovaly. Dozvěděly se řadu informací o historii prostějovských židovských hřbitovů, o pohřbívání, hebrejštině, náhrobcích, symbolech a další zajímavosti. Zasvěceným průvodcem byl správce nového židovského hřbitova a člen spolku Hanácký Jeruzalém Jan Lázna.
V úvodu nastínil historii prostějovských židovských hřbitovů (nejstarší též první židovský hřbitov, pohřebiště, mezi Plumlovskou a Brněnskou bránou od poloviny 15. století do roku 1802, druhý židovský hřbitov mezi dnešními ulicemi Lidická – Studentská – Tylova založený v roce 1801, poslední pohřeb 1908, dřívější polní trať Na Židech, plocha je kulturní památkou a jsou zde dosud uloženy ostatky téměř dvou tisíc prostějovských židovských obyvatel). Potom už přišel na řadu třetí židovský hřbitov označovaný také jako nový židovský hřbitov. Na ploše 1,8 hektarů se nachází 551 hrobů. Je památkově chráněn a patří mezi živé hřbitovy. Je tedy plně funkční.
Jan Lázna také seznámil přítomné s židovskými pohřebními zvyky a náplní pohřebního bratrstva (chevra kadiša). To vykonávalo všechny úkony související se zemřelým a pohřbem (například rituální omývání těla – tahara, oblékání, uložení do rakve, kopání hrobu).
Přítomné zasvětil do tajů hebrejštiny – a to na ukázce překladu nápisu na macevě prostějovského rabína Leopolda Goldschmieda a jeho ženy Gizely. V uvedeném textu jsou skryté chronogramy, jejichž součet udává rok smrti (1935). Dalším typickým označením na náhrobcích je tzv. tanceva – zkratkovité slovo TNCBH (hebrejsky Tehi nafšo crura bi-cror ha chajim, česky: Ať je jeho duše přivázána do svazku živých).
Pozornost věnoval také typickým symbolům na některých náhrobcích (žehnající ruce – kohenové, konvice a miska – levité). Jinak jsou zde náhrobky novodobé ze žuly, mramoru či umělého kamene. Ozdoby, symboly či pískovcové macevy (stély) zde už nacházíme poskrovnu.
Zastavení patřila také významným podnikatelským rodinám Lösegeldových, Mandlových, Franklových, Riesových, Grünwaldových, Winterových či advokáta a poslance Adalberta Triescheta. Velký hrob rodiny Grünwaldových navrhl židovský architekt a designér Max Gerstl. Jsou zde pohřbeni jen tři členové významné prostějovské židovské rodiny (majitelů oděvní továrny v Rejskově ulici) Martin, Wilhelm a Öden. Na pamětní desce v obřadní síni najdeme sedmnáct jmen z této rodiny zahynuvších za holocaustu. Dalším zastavením bylo místo posledního odpočinku prostějovské malířky Alžběty Zelené a rodiny Kleinerových.
Závěr patřil prohlídce obřadní síně s původním vybavením i zachovaným interiérem (texty modliteb kadiš, katafalk, máry, řečniště) a seznamem obětí holocaustu na severní stěně. Jejich památku také připomíná památník židovským obětem 1. a 2. světové války v centrální části hřbitova.
Zazněla zde také celá řada informací, například o návštěvách vzdálených příbuzných i opravách některých hrobů (Riesových), úpravě hřbitova, opravě vstupní brány a uložených fragmentech a náhrobcích pocházejících ze starého židovského hřbitova. „Je škoda, že se nezachovaly žádné informace či fotografie původní bohatě zdobené secesní brány,“ zalitoval Jan Lázna. Odpověděl také na různé dotazy. Kromě obligátní otázky po smyslu ukládání kamínků zaujal přítomné i domek správce (zde se nacházela i vozovna pro pohřební kočár).
Zájemci si také mohli hřbitov prohlédnout i individuálně. Bezpochyby to byla zajímavá a poučná akce, která bude mít další pokračování.
Hana Bartková, členka spolku Hanácký Jeruzalém
fotogalerie z komentované prohlídky:
