Prostějov získal 27. března 1390 právo prvního výročního trhu, což fakticky znamená jeho povýšení na město. První písemná zmínka o Prostějovu pochází z roku 1141 ze Zdíkovy listiny. Tehdy zde byl uveden jako ves Prostějovice. Další zmínka z roku 1213, kdy byly v Prostějově datovány dvě listiny vydané českým králem Přemyslem Otakarem I. a moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem.
Původní osada ležela asi v prostoru dnešního Žižkova náměstí a sousedila s Újezdem a Drozdovicemi. Ve 13. století přišli na území Prostějova němečtí kolonisté a založili novou osadu mezi původní vsí a Újezdem.
Od poloviny 14. století byli majiteli Prostějova bratři Čeněk, Ondřej a Přibík Šelemberkové. V roce 1365 je Prostějov poprvé uveden jako městečko. Doložena je existence dřevěné tvrzi a dvora zvaný Kopec. Dalším vlastníkem byl Boček z Kunštátu, pozdější dědeček krále Jiřího z Poděbrad.
Petr z Kravař a udělení městských práv
Přelomem je rok 1373, kdy se Prostějov dostává do významného moravského šlechtického rodu Kravařů, nejprve Beneše z Kravař a ze Strážnice a po jeho msrti roku 1374 do rukou jeho syna Petra z Kravař. Rod vlastnil například hrad Plumlov a plumlovské panství a městečka Kostelec a Určice.
Petr z Kravař, nejvyšší komorník olomouckého soudu, inteligentní a prozíravý šlechtic své doby, si byl vědom výhodné polohy Prostějova na staré obchodní cestě z Podunají k Baltu a zároveň chtěl podpořit obchod a řemesla. Využil dobrých vztahů s moravským markrabětem Joštem, jehož podporoval v konfliktech s bratrem Prokopem, a vymohl na něm udělení práva výročního trhu. Prostějov měl tehdy jen privilegium konání čtvrtečního týdenního trhu.
Latinsky psaná listina vydaná v roce 1390 v Brně udělovala Prostějovu stejná práva, jaká mají jiná města markrabství a Prostějov už zde byl uveden jako civitas (město) nikoliv jako oppidum (městečko). Výroční trh se měl konat v den Nanebevstoupení Páně – tedy ve čtvrtek v šestém týdnu po Velikonocích.
Spojení Starého a Nového města
Roku 1391 založil Petr z Kravař v Prostějově augustiniánský klášter. Byl určen pro dvanáct řeholníků v čele s proboštem a zasvěcen byl svátku Navštívení Panny Marie. Měl podpořit vzdělání ve městě a zároveň také vykonával duchovní správu města.
Dalším počinem bylo v roce 1406 spojení Starého a Nového města v jeden celek. Nové město bylo dříve jakýmsi předměstím ležící kolem dnešního Jiráskova náměstí. Měšťané také získali odúmrť, fojtství, mýto a byly upraveny tržní poplatky.
V roce1392 byla založena městská kniha. Zapisovaly se do ní pamětní zápisy, opisovaly se různé listiny či proskribce (seznamy osob, které se provinily zločinem a měly zákaz vstupu do města). Prostějov používal už pro stvrzování dokumentů pečeť. Pečetilo se černým voskem, později voskem zeleným a červeným, který byl nejprivilegovanější.
Město a měšťané
Měšťané byli majiteli měšťanských domů a měli největší prestiž. Ostatní obyvatelé tvořili obec. V Prostějově bylo celkem 61 měšťanských domů, 31 bylo na náměstí a po patnácti v ulicích Tkalcovské a Selské. Z nich bylo pětatřicet domů právovárečných s právem vařit a šenkovat pivo a šenkovat víno. Šenkovalo se pořádkou, tedy současně jen ve třech domech.
Prostějov měl jednoduché opevnění tvořené dvěma bránami – Soukenickou a Selskou. Převažujícím řemeslem bylo soukenictví. Dále zde byli pekaři, řezníci, mlynáři, kováři a holiči.
Město vedla dvanáctičlenná rada majetnějších občanů v čele s purkmistrem. Významné postavení měl rychtář zvaný fojt. Dosazovala ho vrchnost a jeho úřad se stal dědičným. Po roce 1406 do popředí vystoupila osobnost purkmistra a z fojta se stal volený úředník a radní se soudními pravomocemi. Do kompetence fojta patřil výkon trestního práva. Výkonným orgánem byl biřic. Město mělo šatlavu a mučírnu. Hrdelní právo ale patřilo do kompetence Kravařů.
Trhy a tržiště
Prostějov byl významným tržním městem a jeho trhy byly vyhlášené. K týdennímu čtvrtečnímu trhu získal roku 1528 právo pondělního trhu. Pondělky a čtvrtky jsou tržními dny dodnes. První výroční trh byl také „rozšířen“ o další výroční trhy (1486, 1491, 1534), takže celkem měl Prostějov čtyři výroční trhy. Týdenní trhy probíhaly na Dolním (hlavním) náměstí a na Zámeckém náměstí. V rámci týdenních trhů probíhaly také trhy na obilí, maso a černý dobytek.
Prostějov měl velké náměstí určené pro trh, proslulé byly trhy koňské a dobytčí. Trhy na hovězí dobytek, ovce a kozy se konaly na Senném náměstí (Vojáčkovo) a černý dobytek se prodával na staré střelnici – Dobytčím trhu (Husovo náměstí).
Petr z Kravař zemřel roku 1411. Po něm nastoupil jeho syn Jindřich z Kravař. To už se Prostějov ocitá v době náboženské reformace a zakrátko i husitských válek.
Hana Bartková, pro Hanácké noviny, členka spolku Hanácký Jeruzalém