narodil se 25. prosince 1863 v Úsově rodičům Mórovi a Netti Bratterovým. Byl známý také jako Sándor.
Od mládí se zabýval filozofií a jeho vzorem a učitelem byl prostějovský rodák a filozof Edmund Husserl. Byl o čtyři roky starší a Alexandr jej poznal ve Vídni. V letech 1884–1886 zde Husserl po promoci dále studoval filozofii a navštěvoval přednášky Franze Brentana. Stali se přáteli a dopisovali si. Husserlovy dopisy adresované Alexandru Bratterovi jsou však nezvěstné, ztratily se za okupace.
Alexander Bratter žil ve Vídni, zde se oženil s Fanny rozenou Eisenstädterovou a měli spolu devět dětí ( Friedrich, Anna, Matrias, + Margaretta, Klára, Otto, Max Maxmilián, +Hermina, Paul),dvě z nich v raném věku zemřely. Znal se také s bratry Edmunda Husserla – Heinrichem a Emilem, kteří žili v Prostějově. Heinrich po smrti otce Adolfa Abrahama Husserla ( 24. dubna 1884) převzal prosperující obchod s konfekcí a látkami. Nacházel se v domě U Zlaté studny č. 21 na hlavním prostějovském náměstí.
Historie tohoto domu je velmi zajímavá. Patřil ke starým právovárečným měšťanským domům a nejstarší zmínka o něm pochází z roku 1392. V 16. století byl jeho majitelem prostějovský purkmistr Martin Primus. Pamětníci a Prostějované si možná vzpomenou na poslední majitele domu – vlasteneckou rodinu Neumannových. Od roku 1853 dům patřil židovským obchodníkům bratrům Glaserovým a v letech 1861–1883 Adolfovu bratru Bernardu Husserlovi. Ležel na známé obchodní prostějovské cestě, zvané „na Krejcárku“. V tomto domě se také usadili Edmundovi rodiče a měli zde uvedený obchod.
V roce 1887 odtud bratři Husserlovi odešli a Heinrich koupil dům č. 27 na hlavním (tehdy Dolním) náměstí. Společně s bratrem Emilem založili firmu „Adolf Husserl a syn, továrna na pánské oděvy a výrobu prádla“. Firma používala systém domácí práce. V roce 1902 zaměstnávala sto šedesát domácích krejčích a v této době byla velikostí třetí největší oděvní firmou v Prostějově.
V roce 1905 se stal jejím ředitelem Alexander Bratter. Jelikož se firma rozšířila a dům na náměstí už potřebám podniku nestačil, Heinrich jej v roce 1910 prodal a s bratrem Emilem založil v nově postavené továrně v Olomoucké ulici č. 26 firmu „Adolf Husserl a syn, první prostějovská elektromechanická továrna na prádlo, mužské, chlapecké a dětské oděvy Prostějov – Vídeň“. V roce 1919 bratři Husserlovi přesídlili do Vídně jako vedoucí filiálky a v Prostějově nadále ponechali ve správě podniku zkušeného ředitele Alexandra Brattera. Tuto funkci zastával až do zániku firmy v roce 1926. Bratři Husserlovi zemřeli ve Vídni v rozmezí let 1930–1933.
O osobnost Alexandra Brattera se živě zajímal filozof a fenomenolog Jan Patočka. Řadu informací o něm, o Husserlovi a prostějovských reáliích mu poskytl zdejší publicista, pedagog a bibliofil Josef Glivický. V letech 1966–1969 si také dopisovali. Patočka připravoval české vydání Husserlovy knihy Karteziánské meditace. Vyšla v nakladatelství Svoboda v roce 1968.
Velkou pozornost Husserlovi, jeho rodu a i osobnosti Alexandra Brattera věnoval prostějovský pedagog, archivář, historik a dlouholetý ředitel muzea a archivu Jan Kühndel. V září 1969 vystoupil na husserlovské konferenci v německém Schwäbisch Hall. V časopise Archiv für Geschichte der Philosophie ročník 1969 publikoval zajímavý příspěvek na téma Domov a původ Edvarda Husserla.
Jan Kühndel uvádí také jméno Alexandra Brattera v seznamu popravených a umučených Prostějovanů v koncentračních táborech. Seznam doplňoval jeho studii „Prostějov v letech nesvobody“ uveřejněnou v v publikaci Prostějovsko za války s podtitulem Vzpomínky a dokumenty z let 1939–1945 (sestavené Vojtěchem Přívalem a vydané v roce 1948).
Řada členů početné rodiny Alexandra Brattera zahynula v koncentračních táborech. Konkrétně on odjel transportem AA 0 No 253 8. července 1942 do Terezína, kde 20. července 1942 zemřel. Jeho dcera Klára Eisenstädterová byla zavražděna v Malém Trostinci v roce 1942, stejně jako její devítiletý syn Petr.
Z rodiny přežil například syn dr. Otto Bratter (1896–1984), soudce a poslední poválečný předseda Židovské náboženské obce v Prostějově.
Hana Bartková, členka spolku Hanácký Jeruzalém