Narodil se 25. prosince 1863 v Úsově.
Od mládí se zabýval filozofií a jeho vzorem a učitelem byl prostějovský rodák a filozof Edmund Husserl. Byl o čtyři roky starší a Alexandr jej poznal ve Vídni. Stali se přáteli a dopisovali si. Husserlovy dopisy adresované Alexandru Bratterovi jsou však „nezvěstné“, ztratily se za okupace.
Znal se také s bratry Edmunda Husserla – Heinrichem a Emilem, kteří žili v Prostějově. Alexander Bratter se stal ředitelem jejich firmy. Poté, co bratři Husserlovi přesídlili do Vídně, ponechali v Prostějově nadále ve správě svého podniku zkušeného ředitele Alexandra Brattera.
O osobnost Alexandra Brattera se živě zajímal i filozof a fenomenolog Jan Patočka.
Velkou pozornost Husserlovi, jeho rodu i osobnosti Alexandra Brattera věnoval také prostějovský pedagog, archivář, historik a dlouholetý ředitel muzea a archivu Jan Kühndel, který uvádí jméno Alexandra Brattera v seznamu popravených a umučených Prostějovanů v koncentračních táborech. Alexander Bratter šel do transportu dne 8. července 1942 do Terezína. 20. července 1942 v Terezíně umírá. V koncentračních a vyhlazovacích táborech však skončili i další členové rodiny, za které ukládáme kameny zmizelých:
Jeho dcera Klára Eisenstädterová byla zavražděna v Malém Trostinci v roce 1942, stejně jako její devítiletý syn Petr.
Z rodiny přežil například syn dr. Otto Bratter, soudce a poslední poválečný předseda Židovské náboženské obce v Prostějově, dědeček paní Zuzany Bratterové, někdejší komunální političky, která ukládání Kamenů zmizelých za své předky z rodiny zajišťovala, bohužel sama se dnešního (25. 6. 2020) pietního aktu nedožila.
text čtený při ukládání Kamenů zmizelých koncipovala Hana Bartková, členka spolku Hanácký Jeruzalém